Úvod do šílenství
Bylo to jedno z těch večerů, kdy se nebe zahalilo do černé tmy a já se rozhodla, že mě odradit nic nemůže. V kapse jsem měla poslední drobáky, ale to mi nebránilo v plánu na 3477 horor party. Místo, kde se scházely duše bez lásky a peněz, ale s touhou po dobrodružství.
Vůně strachu a adrenalinu
Když jsem dorazila na místo, vzduch byl nabitý napětím. Slyšela jsem vzdálené hlasy a smích, který byl víc než jen zábavný – byl šílený. Vůně piva, cigaret a něčeho, co jsem nedokázala identifikovat, se mísily ve vzduchu. Otevřela jsem dveře a ocitla se v místnosti osvětlené pouze blikajícími světly, která připomínala scénu z hororu. Oči všech přítomných se na mě upřely, jako bych byla součástí jejich tajného rituálu.
Akce, která skryla tajemství
Někdo mě chytil za ruku a táhl mě do centra dění. „Pojď, musíme se připravit na hru!“ zvolal. Hra? Co to sakra mělo znamenat? Akce na příští dny se zdála být zcela jasná – přežít a najít cestu ven. Skupina se rozdělila do dvou týmů, já jsem se přidala k těm, kteří se zdáli být ještě víc šílení než já. Adrenalin mi bušil v uších, když jsme se připravovali na souboj.
Noc plná šílenství
Začalo to jako zábava, ale brzy se atmosféra změnila. Hráli jsme hru, která se zdála být nebezpečnější než cokoli, co jsem kdy zažila. Lidé začali zmizet v temných koutech, a já jsem cítila, jak se strach šíří místností. Bylo to jako sledovat horor, který se právě odehrával před mýma očima. Každý krok byl nebezpečný, a já jsem se snažila udržet klid, i když mi srdce bušilo jako zběsilé.
Nečekaný závěr
Když jsem se konečně dostala k poslednímu úkolu, uvědomila jsem si, že už to není jen hra. Všichni zmizeli, a já jsem zůstala sama v opuštěné místnosti. Na zemi ležela maska, která mi byla povědomá. Najednou jsem si uvědomila, že tahle horor party byla jen zástěrka pro něco mnohem temnějšího. Úsměv na mé tváři se změnil v šok, když jsem si uvědomila, že já jsem byla lovenou, ne lovcem.