Tak jo, jdu na to. Včera jsem se procházela kolem Macháče, slunce pálilo jako šílené a já jsem si říkala, že by to chtělo nějakou akci. Ale co? Peněz jako šafránu, lásky nula, a tak jsem se rozhodla, že si prostě vyhraju lupeny na Macháč. Na co čekat?!
Moje první zastávka? Kavárna u břehu, kde se to hemží lidmi, co mají peníze a úsměvy na tvářích. Mě to ale nevadí. Vytáhnu mobil, najdu stránku, kde se dá vyhrát lístek. Klikačím prsty jak blázen, až najednou koukám, že se to rozjelo!
„Ahoj, ty jsi tady nová?“ ptá se nějaký kluk s blejskavým úsměvem. Což mi přišlo jako vtip, protože já jsem tu jako duch, co se snaží chytit šťastného tátu, co má peníze a já ne. Ale já si nenechám ujít příležitost. „Jo, jasně, hledám akci, tak co říkáš? Zajdeme na drink, nebo vyhraju lístky a zmizíme na Macháč!“
On se zasměje a já cítím, jak se mi rozbušilo srdce. Ale hned jsem se oklepala. Nechci si dávat naděje. Vstanu, jdu do toho. Vzduch je cítit po moři, slaná vlna mi přejede po tváři. V tom se mi na mobilu rozsvítí notifikace. „Gratulujeme, vyhrála jste lupeny na Macháč!“ Tak co, teď jsem královna akce!
Rychle naplánuju, co vzít s sebou. Sluneční brýle, plavky, a hlavně dobrou náladu. Ať už se mi zatím nic moc nepovedlo, tohle je můj den. Sbalím se a vyrazím. Na Macháči se to hemží lidmi, hudba hraje a já se cítím jako v ráji. Ale co je tohle? Kluk, kterého jsem potkala, se najednou objevuje znovu. „Ty jsi přece ta holka, co vyhrála lístky!“ říká mi.
Překvapení, co? Já si říkala, že se tohle nemůže stát. Ale ouha, začínáme si povídat a já zjišťuji, že je to naprosto skvělý člověk. Po dlouhé době mám pocit, že se něco děje. A tak se rozhodnu, že si užiju nejen Macháč, ale i to, co mi tenhle den přinesl. Kdo ví, co se stane, když se člověk nebojí a jde si za svým? Tohle je teprve začátek!