Procházím temnými ulicemi, kde se stíny mísí s neonovými světly. Město je jako moje druhá kůže, drsná a neúprosně chladná. Dneska jsem se rozhodla, že znovu vyzkouším svoje štěstí. Zakony Murphyho mě sice vždycky držely na uzdě, ale dneska se s nimi chci pobavit.
Na rohu ulice jsem potkala kluka s pomerančovou čepicí, který mi nabídl cigaretu. „Zdar, holka, jak to jde?“ zeptal se mě s úsměvem, který zřejmě viděl už stokrát. „Jde to, ale chybí mi prachy. A láska? To už je dávno v prachu.“ Odpověděla jsem mu sarkasticky. Cítila jsem, jak se mi v žilách rozproudila adrenalinem nabitá krev.
„Slyšela jsem, že v tomhle městě se dají sehnat prachy i na ulici. Kde je ten Murphy, když ho potřebuji?“ pokračovala jsem, zatímco jsme se procházeli kolem stánků s jídlem. Vzduch byl nasáklý vůní smaženého masa a koření, ale já jsem měla na mysli jen jedno – rychlé peníze. Chtěla jsem se dostat na vrchol, kde mě nikdo nemůže srazit dolů.
Naše kroky nás zavedly do zaplivané herny, kde jsem se cítila jako doma. Karty šustily, lidé křičeli a já jsem se postavila u stolu s pokerem. Vzala jsem si do ruky karty a věděla, že tentokrát musím vyhrát. Každý pohyb byl strategický, srdce mi bušilo, jak jsem se blížila k vyhlídce na vyhrané peníze. Murphyho zákony? Ty se dneska nedotknou mě!
Po několika hodinách napětí, smíchu a několika proher jsem se dostala k velké sázce. „Vsadím všechno!“ vykřikla jsem a najednou ticho. Všichni se na mě podívali jako na blázna. Ale já jsem se usmála, protože jsem věděla, co mám v rukávu. Pravidla hry se změnila a já jsem byla připravená na všechno. Všechno se točilo kolem mě, až jsem najednou vyhrála. Vzduch byl teď naplněný napětím a já se smála, protože jsem věděla, že jsem překonala sama sebe.
Na konci večera jsem odešla s plnou kapsou peněz, ale s pocitem, že láska je stále daleko. Murphy? Kde se flákáš? Dneska jsem ti ukázala, co znamená drsnost! Vyšla jsem ven, noční vzduch byl chladný, ale já jsem se cítila jako královna. Někdy je jen o tom, jak se postavit na nohy, i když se ti zdá, že všechno jde proti tobě. Takže, kdo potřebuje lásku, když má peníze? Ale pak jsem uslyšela jeho hlas. Ten kluk z předtím. „Hele, potřebuješ někoho, kdo ti bude stát po boku?“ Nečekala jsem to. Otočila jsem se a usmála se. Takže možná, jen možná, Murphyho zákony fungují jinak, než jsem si myslela.