Všechno se točilo kolem hudby
Život bez peněz, bez lásky a bez jakýchkoliv výčitek. Včera večer jsem seděla na špinavé podlaze zaplivané garáže, s kytarou v náručí a vzduchem se linula vůně piva a cigaret. Když jsem zavřela oči, slyšela jsem Raduza. Její hlas mě volal zpět na scénu, jako by mi říkal, že jsem na správném místě a že musím víc než jen přežívat.
Vzpomínky na staré časy
Vzpomněla jsem si na večery, kdy jsem hrála na malých pódii, které se třásly pod váhou emocí. Teď mi zbyly jen vzpomínky a prázdné kapsy. Vzala jsem kytaru a vyrazila na cestu. Město bylo zašlé, osvětlené neonovými nápisy, které slibovaly zábavu, ale já jsem hledala něco víc. Hledala jsem Raduza.
Na cestě k akci
Jak jsem kráčela po ulici, v srdci mi bouřilo. Když jsem dorazila do klubu, vzduch byl naplněn očekáváním. Všude kolem mě se hemžili lidé, kteří se smáli a tančili. Já jsem si objednala levné pivo, zatímco jsem pozorovala scénu, která byla plná života. Raduza měla vystoupit a já jsem musela být tam, kde se dělo něco velkého.
Setkání s Raduza
Když jsem ji konečně spatřila, jak se chystá na pódium, mráz mi přeběhl po zádech. Její hlas byl jako lesní potok, chladivý a osvěžující. Začala hrát svou novou píseň a já jsem se ocitla v transu. Všichni tančili, ale já jsem cítila, že tohle je moje šance. Musela jsem se dostat blíž, musela jsem se dostat na scénu.
Nečekaný zvrat
A tak jsem se odvážila. Vběhla jsem na pódium, kytaru v ruce, a Raduza se na mě překvapeně podívala. Ale místo toho, aby mě vyhodila, usmála se a ukázala na mě. Publikum začalo tleskat, a já jsem se ponořila do rytmu. Jak jsem hrála, cítila jsem, jak se mi vrací život. Na konci písně jsem byla vyčerpaná, ale šťastná. Raduza mi podala ruku a společně jsme se uklonily. V ten moment jsem si uvědomila, že i když nemám peníze a lásku, mám hudbu. A ta mi nikdy neuteče.