Praha, město snů i nočních můr
Bylo to jako každé jiné ráno v tomhle zapadlém koutě Prahy. Vzduch byl impregnovaný vůní uzeného masa z místního stánku, zatímco já jsem se snažila přemýšlet, jak se dostanu na další dávku. Podzimní slunce se snažilo prodrat skrz šedé mraky, ale já jsem se těšila jen na jedno – akci.
Když se objeví navigátoři
A pak to přišlo. Z dálky se ozvalo burácení motorů, a na obzoru se zjevili navigátoři. Byli to ti drsní kluci z LMB Praha, kteří se proslavili svými nebezpečnými kousky. Jejich auta byla jako draci – lesklá, rychlá a plná adrenalinu. Bylo mi jasné, že se chystá něco velkého. A já chtěla být u toho.
Plán v akci
Bez přemýšlení jsem se vrhla mezi ně. „Hele, kluci, co potřebujete? Chci se přidat!“ Všichni se na mě podívali jako na blázna, ale já jsem věděla, že moje odvaha je to, co mě odlišuje. Hlava mi šla kolem jako šílená. Cítila jsem, jak se mi zrychluje tep. Nikdo mi neřekl, co mám dělat, ale já jsem se rozhodla, že budu jejich navigátorkou. Vzala jsem si mapu a začala plánovat trasu.
Adrenalinové dobrodružství
Když jsme vyrazili, vítr mi vlál ve vlasech, a já jsem cítila, jak se z města stává jen rozmazaná šmouha. Všichni se smáli, když jsem křičela pokyny, jako bych byla na závodní dráze. Příkladně, když jsme projížděli kolem Žižkovské věže, já jsem se snažila nasměrovat kluky k nejlepšímu kroužení. „Neztrácejte tempo, kluci!“ křičela jsem, zatímco se mi rozbušilo srdce.
Překvapení na závěr
Ale pak, v jednom momentě, se něco pokazilo. Z ničeho nic se zjevil policejní vůz. Kluci se začali panikařit, ale já jsem se jen usmála. „Tohle je pravá akce!“ zakřičela jsem. A než se stačili vzpamatovat, já jsem vymyslela plán. Kluci se rozprchli, zatímco já jsem se schovala za starý kontejner. Cítila jsem, jak adrenalin stoupá. V ten moment jsem si uvědomila, že jsem vlastně našla lásku – k nebezpečným situacím a adrenalinu, který mi nikdo nemůže vzít.