Na začátku byla tma
Už jsem si zvykla, že život je jako špinavý hadr, co se nedá vyprat. Pracovala jsem v zapadlé dílně, kde se ve vzduchu mísila vůně benzínu a oleje. Jednoho dne mi přišel do rukou mandrill – ne, ne ten primát, ale programovací jazyk, který mi měl otevřít dveře do světa, kde se platí za kreativitu, ne za vypadnuté zuby.
Vůně nebezpečí
Seděla jsem na ošuntělé židli a snažila se vymyslet, jak spustit svůj projekt. Zatímco mi z okna foukal ledový vítr, v hlavě se mi rodil plán. Mandrill měl být moje zbraň, moje šance na únik z této šedé reality. Kódy se mi v hlavě motaly jako hadice v garáži, ale já se nevzdávala. Kdo by potřeboval lásku, když má PHP?
Bitva s kódem
Po týdnech neúnavného bušení do klávesnice, kdy jsem ztrácela spánek, jsem konečně měla hotovo. Každý řádek kódu byl jako úder do stolu – drsný, ale uspokojující. Uprostřed noci, když se město ukládalo ke spánku, jsem se probudila s pocitem, že mám v ruce zbraň. Srdce mi bušilo, když jsem poslala první verzi do světa. A světe, div se, začaly chodit nabídky.
Odvaha a zklamání
Bylo to jako jízda na horské dráze. Peníze se začaly hrnout, ale já si uvědomila, že tohle není jen o číslech na účtu. Ztrácela jsem se v tom všem, v tom shonu a beznaději. V noci jsem se potkávala s lidmi, kteří mi říkali, že mám talent. Ale co z toho, když v srdci jsem cítila prázdno? Jediný, kdo mi rozuměl, byla klávesnice a monitor.
Nečekaný zvrat
Pak přišla ta zpráva. Odpověď od investora, který chtěl podpořit můj projekt. Chvíli jsem si říkala, že to je jen další sen, ale když jsem viděla čísla, došlo mi, že se blíží konec mého trápení. Jenže, v tom momentě jsem si uvědomila, že se mi srdce začíná bát. Co když tohle všechno skončí tak, jak to začalo? Bez lásky, bez přátelství. Zvedla jsem hlavu a uvědomila si, že mám v ruce víc než jen účet – mám šanci.