Jsem tady, na ulici, kde se mi včera stalo něco, co mi rozprášilo každou iluzí. Bez peněz a bez lásky, ale s houževnatostí, která se mi vryla do pleti. Dnešní ráno začalo jako každé jiné. Slunce se dralo skrz špinavé okno opuštěného skladu, a já jsem se probudila s hrnkem studené kávy, která mě nakopla do akce.
Včera jsem se potkala s kamarádkou v zaplivané hospodě. Říkala mi, že se chystá velká akce – nějaký koncert, a že prý tam budou peníze. To mě zaujalo. Nejde přece jen tak o hudbu, ale o možnost vydělat. Srdce mi bušilo jako divé, když jsem se rozhodla, že tam půjdu. Nechtěla jsem nic jiného než okořenit svůj život a najít způsob, jak přežít další den.
Atmosféra na koncertu byla elektrizující. Vůně potu, cigaret a levného alkoholu se mísila v ovzduší. Lidé skákali, smáli se a já jsem se ztratila v rytmu hudby. Cítila jsem se jako duch, který se vznáší nad tím vším, ale v tom okamžiku mi to nevadilo. Chtěla jsem všechno, co mi ten okamžik mohl nabídnout. Ale pak se to stalo. Z ničeho nic se na mě vrhl neznámý chlapík a vrazil mi do ruky obálku.
Uvnitř byly prachy. Ne moc, ale dost na to, abych si mohla koupit něco na zub, a to mi nestačilo. Věděla jsem, že tohle je jen začátek. Ten chlapík měl v očích něco, co mě okamžitě vzrušilo. Kdo to byl? Znal mě? Vzala jsem si od něj číslo a slíbila, že se ozvu. Žádné otázky, žádné kecy. Jen akce.
Když jsem se dostala domů, koukala jsem na tu obálku, jako by byla pokladem. Ale co když to byla past? Srdce mi bušilo a hlava mi byla plná otázek. A pak, když jsem se chystala usnout, přišla mi SMS. „S tebou to teprve začíná,“ napsal. V tu chvíli jsem věděla, že se něco velkého blíží. A já jsem na to připravená. Žádná láska, žádné peníze, ale adrenalin – a to je to, co mě žene vpřed.