Začátek noci
Ulice byly prázdné, vzduch voněl po dešti a já stála na rohu, s rukama zkříženýma na hrudi. Bez peněz, bez lásky, ale s vášní. Všude kolem mě se ozývaly kroky, ale já se nenechala zmást. Kdo by se bál, když má v srdci oheň?
Pohyb v temnotě
Pak jsem to uviděla. Stín. Rychle jsem ho sledovala, jak se plíží mezi popelnicemi. Bylo jasné, že něco skrývá. Vytáhla jsem z kapsy malou lahev s alkoholem a napila se. Barva tekutiny se mi rozlila na jazyku jako pálivý oheň. V tu chvíli jsem věděla, že musím jít dál.
Nečekaná setkání
Šla jsem za ním, až jsem se dostala k rozpadlé budově. Dveře se otevřely, a já vstoupila do tmy. Vzduch byl těžký a zapáchal jako staré dřevo a plíseň. Uvnitř jsem narazila na partu kluků, kteří se smáli a kouřili. Jako bych přišla do jiného světa. „Co hledáš, holka?“ zeptal se jeden z nich, jehož pohled byl plný zábavy a drzosti.
Vybídnutí k akci
„Hledám akci,“ odpověděla jsem. Bez váhání, bez ohledu na to, co si o mě mysleli. Kluci se na sebe podívali a pak se začali smát. „Tak pojď, zkus tohle,“ řekl jeden a podal mi malou krabičku. Vzal mi dech. Drogy? Zábava? Všechno, co jsem hledala, se zdálo být na dosah ruky. Rychle jsem se rozhodla, že se nebudu bát a vezmu to, co mi život nabízí.
Nečekaný závěr
Po několika hodinách chaosu, smíchu a bezstarostnosti jsem se ocitla venku, s úsměvem na rtech. Ale pak jsem si uvědomila, že stín, který jsem sledovala, byl ve skutečnosti můj vlastní odraz. Prchala jsem za vzrušením, ale co jsem našla, bylo jen další zklamání. „Tak co teď?“ ptala jsem se sama sebe, když jsem se dívala na prázdnou ulici, kde se noc opět stala klidnou. Ale jedno jsem věděla, nebudu se zastavovat. Příběh teprve začínal.