Prolog: Bez peněz, bez lásky
Život mi nedal nic zadarmo. Každý den je boj, a já se ho nebojím. Jsem drsná holka, co se nebojí říct, co si myslí. Žádné kecy, rovnou do akce. Dneska se chci podělit o příběh, který by mi mohl změnit život.
Vězení v garáži
Skoro se mi zdálo, že jsem v nějakém špatném filmu. V garáži, kde se mísila vůně oleje a zrezivělého plechu, jsem se snažila najít klíč k úniku. Srdce mi bušilo a v uších mi hučelo. Byla jsem sama, ale to mi nevadilo. Věděla jsem, že to, co se stane, závisí jen na mně.
Střet s realitou
V tu chvíli jsem slyšela kroky. Ne, tohle nemůže být pravda. Otočila jsem se a uviděla jeho – pohled, který říkal všechno, co jsem nechtěla slyšet. „Co tady děláš?“ zeptal se, a já věděla, že není cesty zpět. Snažila jsem se nevypadat vystrašeně, ale vnitřně jsem se třásla.
Adrenalin a rozhodnutí
Bylo to jako v bledě modrém snu. Adrenalin se mi valil v žilách a já v tom okamžiku udělala rozhodnutí. Buď to, nebo nic! Vyběhla jsem mu vstříc, a v mžiku jsem se ocitla v boji. Ruce, nohy, všechno bylo v pohybu. Chvíli jsem se cítila jako královna, ale potom jsem zakopla a spadla na zem. Chladná betonová podlaha mě vrátila zpátky na zem.
Překvapivé rozuzlení
Jakmile jsem se vzpamatovala, uviděla jsem ho, jak se směje. „Neboj se, neublížím ti,“ řekl. V tu chvíli mě napadlo, že jsem se dostala do situace, kdy jsem neměla co ztratit. „Tak co budeme dělat dál?“ zeptala jsem se a v jeho očích jsem viděla něco, co jsem nečekala – zájem. Možná jsem nebyla tak sama, jak jsem si myslela.