Naštvaná a bez peněz
Jsem drsňačka, co se nebojí jít za svým. Bez peněz, bez lásky, ale s jasným cílem v hlavě. Když jsem slyšela o soutěži o vstupenky na galavečer, něco ve mně se rozproudilo. Byla to šance, kterou jsem nemohla nechat ležet.
Hlava mi šrotovala
V ulicích města byl vítr, co mi cuchal vlasy, a já se proklouzávala mezi lidmi jako stín. Stálo to za to. Všude kolem mě vonělo jídlo z pouličních stánků, ale já neměla ani korunu. „Musím to zkusit,“ říkala jsem si, zatímco jsem se snažila vymyslet plán.
Jeden z mnoha pokusů
Vydala jsem se do místní kavárny, kde se konala soutěž. Lidi se scházeli, smáli se a já jsem si říkala, že tady by mě nikdo neměl poznat. Zapletla jsem si vlasy do drdolu a nasadila na sebe sluneční brýle, které jsem ukradla z obchodu. Bylo to riskantní, ale kdo se bojí, nesmí do lesa.
Co se stalo na galavečeru
Našla jsem se v davu. Vstupenky v ruce, adrenalin v krvi. Když jsem vstoupila dovnitř, byl to jako krok do jiného světa. Lidé v elegantních šatech, smích, hudba, co rezonovala v každé buňce mého těla. Cítila jsem se jako královna, přestože jsem byla jen zlodějka snů.
Překvapení na závěr
A pak, když jsem už byla na vrcholu, mě oslovil chlapík v obleku. „Ty jsi ta, co vyhrála soutěž o vstupenky?“ A já na něj jen mrkla. „Jo, a teď ti ukážu, jak se tančí na galavečeru.“ Nikdy jsem nečekala, že se z toho večera vyklube víc než jen zábava. Zjistila jsem, že když se člověk nebojí riskovat, může získat víc, než si kdy představoval. Z chlapíka v obleku se stal můj nový spojenec a já jsem se usmála, protože náhoda je prevít.
Život je o překvapení, tak se nebojte skočit!