Jak jsem se dostala do potíží a zázračně se z nich dostala

Život drsné holky bez peněz a bez lásky není jednoduchý. Jak se mi podařilo dostat se z potíží, když jsem narazila na starého známého? Nečekaná akce a překvapivé odhalení mi ukázaly, co ve mně opravdu je!

Jsem drsná holka, co si prošla vším. Bez peněz a bez lásky, ale s odhodláním. Ten den se začal jako každý jiný. Ulice voněly po čerstvě upečených trdelnících, ale já jsem měla v kapse prázdno a v srdci prázdno. Věděla jsem, že musím něco podniknout, abych se dostala z téhle šlamastiky.

Šla jsem do baru, kde jsem znala všechny barmany a většinu hostů. Místo abych se objednala, jsem se rozhlížela po místnosti. Hledala jsem někoho, kdo by mi mohl pomoci. Když jsem spatřila Davida, kluka se zlomeným srdcem a peněženkou plnou dluhů, ihned jsem věděla, že je to můj cíl. Jeho pohled byl roztržený, a tak jsem se rozhodla, že ho trochu potrápím, aby mi dal to, co potřebuji.

Když jsem se k němu přiblížila, vzduch byl těžký a dusný. „Ahoj, Davide,“ řekla jsem sladkým tónem, zatímco jsem ve svém nitru plánovala, jak ho dostat. „Jsem v nouzi a ty jsi ten poslední, koho bych chtěla požádat o pomoc, tak mi prostě dej peníze a já zmizím.“

Když se na mě podíval, v jeho očích se zračilo něco mezi lítostí a strachem. „Co chceš?“ zeptal se. „Nedělej ze mě blázna. Vím, jak to chodí. Ty jsi ten, kdo má peníze, a já jsem ta, co je potřebuje!“ Odpověděla jsem s úsměvem, ačkoli mé srdce bušilo jako šílené. Rozhodla jsem se vzít věci do svých rukou.

Davidovi to trvalo, ale nakonec mi dal pár stovek. Když jsem vyšla ven, cítila jsem se jako královna. Ale pak přišla ta chvíle. Před barem stál chlapík, kterého jsem nikdy nechtěla potkat – Marek, místní podvodník. „Hele, co tu děláš?“ zeptal se s úsměvem. „Myslela jsi, že se na to vykašleš?“ Byla to hra, kterou jsem nechtěla hrát. Ale v tu chvíli jsem neměla na výběr. Musela jsem uhodit první, abych se dostala z téhle pasti.

Otočila jsem se na patě a dala mu ránu přímo do obličeje. Jeho překvapení bylo k nezaplacení. Nečekal, že se ozvu. Když se vzpamatoval, už jsem byla pryč. Běžela jsem, co mi nohy stačily, a v duchu jsem si říkala: „Sakra, co teď?“ Cítila jsem adrenalin a vím, že tohle ještě neskončilo. Ale ten den mi dal víc, než jsem čekala. Nejenže jsem se dostala k penězům, ale hlavně jsem zjistila, že ve mně je síla, o které jsem neměla tušení. Jak jsem se dostala do potíží, tak jsem se i dostala ven. A to je na tom to nejlepší!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *