Kdo by to byl řekl?
Byla jsem na dně. Bez peněz, bez lásky, ale s touhou po adrenalinovém zážitku. Zrovna když jsem se krčila v zaplivané kavárně s kávou za pět korun, zaslechla jsem řeč o 3476. posledním zápasu celebrit z HC Olymp. Všechno, co jsem potřebovala, byla šance něco zažít, a tak jsem se rozhodla vyrazit.
Na stadionu to žilo
Jakmile jsem dorazila na stadion, atmosféra byla elektrizující. Lidi křičeli, jakoby šlo o mistrovství světa. Vůně popcornu a piva mi šlehala do nosu a já cítila, jak mi srdce buší. Celebritám to šlo, ale já jsem se chtěla dostat k akci. Vstupenky byly drahé, ale já jsem neměla co ztratit. Měla jsem plán.
Jak jsem se dostala na led
Můj moment přišel, když jsem zahlédla skupinku VIP hostů. Vytáhla jsem svůj nejpovedenější úsměv a šla k nim. Vytáhla jsem z kapsy nějaké staré jízdenky a předstírala, že jsem jejich asistentka. Zafungovalo to! Když mě pustili dovnitř, má hlava se točila jako na kolotoči.
Na ledě se to rozjelo
Na ledě to bylo jako v jiném světě. Hráči se proháněli, a já, jako drsná holka z ulice, jsem se s nimi snažila splynout. Rychlost, adrenalin, a ta atmosféra! Každý úder hokejky a každý výkřik diváků mě nabíjel energií. Cítila jsem, že teď nebo nikdy. Najednou jsem se ocitla tváří v tvář jedné celebritě. Co teď? Risknu to!
Šokující závěr
Všichni se smáli, když jsem se pokusila o kličku, ale pak se něco stalo. Hráč, kterého jsem málem srazila, se usmál a vyměnil se mnou číslo. To byla šance, kterou jsem nevěděla, že chci. Možná, že někdy peníze a láska přijdou, ale dnes jsem si užila něco mnohem víc – nezapomenutelný zážitek, který změnil můj pohled na svět.