Jedno úterý v noci
Když jsem se v úterý v noci vyhrabala z té špinavé garáže, kde jsem spala, věděla jsem, že tenhle den nebude jako jiné. Město vonělo deštěm a cigaretovým dýmem. Ulice byly prazdné, jen sem tam se mihla silueta dalšího zoufalce jako já. To byl svět, kde jsem žila, a já se v něm cítila jako doma.
Nečekaná návštěva
Přišla jsem k rohu, kde jsem obvykle potkávala lidi, co mají peníze. Zrovna jsem se chystala vykouřit poslední cigaretu, když se zjevil on. Skořicová vůně jeho koly mě přitáhla jako magnet. Nenechal mě mluvit, jen se usmál a v očích měl plamen, který mě donutil zapomenout na všechno. Přímo z nebe mi spadlo štěstí, nebo tak mi to připadalo.
Akce!
Bez váhání jsem mu řekla, že chci jít na drink. Místo elegance jsme zamířili do zaplivané putiky na kraji města. Zdejší atmosféra byla dusná, ale já byla v extázi. Cítila jsem, jak se mi krev rozproudila, když jsme se střetli pohledy. Hlava mi točila z levného alkoholu a já jsem se cítila jako královna.
Chaos v srdci noci
Zatímco jsme pili, začalo se v baru něco dít. Dveře se rozlétly a dovnitř vtrhl gang. Adrenalin mi pumpoval v žilách, když jsem se neohroženě postavila mezi ně a mého nového kamaráda. Cítila jsem, jak mi buší srdce, ale to jsem nebrala v potaz. Byla jsem tady, abych bojovala. Kdo by se bál, když v srdci noci exploduje chaos?
Nečekaný závěr
Jak se situace vyhrocovala, já jsem se ocitla tváří v tvář vůdci gangu. Místo strachu jsem mu se smíchem nabídla, že si s nimi zahraju. „Co říkáte na hru?“ zeptala jsem se, zatímco se v mých rukou objevila balíček karet, který jsem někde ukradla. Všichni se začali smát, a já jsem věděla, že jsem to vyhrála. Když jsem se otočila k mému „kamarádovi“, zmizel. Ale já? Já jsem se smála. To já jsem byla ta, co nezapomene na to, jak se žije, i když peníze a láska chybí.