Na zebriku s britskou kapelou: Jak jsem potkala Freak Power

Na zebriku s britskou kapelou jsem prožila nečekané setkání s Freak Power. Zatímco se město točilo kolem hudby a chaosu, objevila jsem, že láska a radost mohou přijít v nečekaných chvílích.

První setkání s melodií

Takže, sedím na zebriku, kde se město potkává s hlukem a barvami. Freak Power se proplétá vzduchem jako dým z cigarety. Cítím ten klid před bouří, když zazní první tóny. Zpoza rohu se vynořují britské kapely, které si sem přišly uhrát svoji show.

Rychlá akce

Nečekám, beru nohy na ramena a mířím přímo do víru akce. Všude kolem mě se lidé kroutí do rytmu, jakoby se snažili vytřískat ze života všechnu radost. Ale já? Já jen chci být součástí téhle chvíle. Adrenalin mi proudí v žilách, zatímco se mísí s pachy jídla z stánků a pachem potu.

V srdci chaosu

Najednou se zjeví kluk s úsměvem, který by mohl rozsvítit i temnou uličku. Je to basák, co se uvolněně pohybuje mezi davem. Jeho oči lesknou jako městské světla. Chci si s ním promluvit, ale vím, že slova jsou zbytečná. Hudba mluví za nás.

Omluvit se a jít dál

V tu chvíli, kdy se k nám připojují další, se atmosféra naplní napětím. Všichni očekávají něco velkého. Vzduch je nabitý a já se cítím jako součást něčeho většího. Ale pak, jako by se vše zhroutilo, kluk zmizí do davu. Srdce mi klesá, ale já nevzdávám boj. Znovu se postavím na zebrík a sleduju, jak se život kolem mne točí dál.

Konec s překvapením

Na konci večera, když už je tma a svítí jen lampy, se zjeví zpátky. Tentokrát s kytarou. „Zpívej se mnou,“ říká. Takže já, holka bez peněz a bez lásky, zpívám pod hvězdami, zatímco se kolem nás schází dav. Možná láska není to, co nám chybí; možná je to jen ta okamžitá radost. A já jsem tu, abych ji chytila.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *