Bylo to v 3438, kdy jsem se probudila v rozpadlé garáži. Všude kolem mě byly staré plechovky a zapáchající zbytky jídla. Venku svítilo slunce, ale já jsem se cítila, jako bych byla v temném tunelu. Ne, že bych měla na výběr. Zatímco ostatní si užívali pohodlí, já jsem se musela postavit na vlastní nohy.
Moje peněženka byla prázdná, a tak jsem se rozhodla, že si něco vydělám. Možná to nebylo nejlepší rozhodnutí, ale v tomhle světě se musí člověk umět přizpůsobit. Vydala jsem se do centra města, kde jsem si našla úkol. Byla to zrada, ale co na to říct? Bylo to buď, nebo. Měla jsem v plánu vzít pár peněz od těch, co je mají dostatek.
V ulicích to vonělo jídlem a zároveň strachem. Když jsem se dostala blízko k jednomu z těch luxusních bister, viděla jsem je – skupinu bohatých kluků, co se smáli a popíjeli drahé drinky. Můj plán byl jednoduchý: přiblížit se, vyzvat je k nějaké hře a pak je okrást. Kdo by se bál? Ne já.
Hra začala. Karty se míhaly, smích se ozýval. Všichni byli až moc uvolnění a já jsem se cítila jako královna. Byla jsem v tom dobrá, ale nakonec jsem se dostala do situace, kdy mi jeden z kluků začal vyhrožovat. Jeho pohled byl jako ostrá čepel, a já jsem věděla, že musím jednat rychle.
V poslední chvíli jsem se zachovala jako pravá drsná holka. Vytáhla jsem z kapsy náhodně nalezený klobouk a hodila ho na zem s takovou silou, že se rozletěl kousek od nás. Všichni se otočili a já využila příležitosti. Rychle jsem se plížila zpět do garáže, ale v tu chvíli jsem si uvědomila, že jsem si odnesla víc než jen peníze – odnesla jsem si svobodu.
Na konci dne jsem si sedla v garáži a začala počítat peníze. Překvapení bylo, že místo očekávaných drobných jsem našla balík hotovosti. Můj život se právě otočil o 180 stupňů, ale co s tím? Všechny peníze na světě mi nepřinesou lásku, ale aspoň mám šanci na nový začátek.