Ostré hrany a chladné noci
Stála jsem na rohu ulice, dýchala ten špinavý vzduch a snažila se nevnímat, jak mi zima svírá kosti. 2509 na mě křičelo z neonového světla nad barem, kde se scházeli ti, kteří toužili po slávě. Hudební soutěž. Všichni tam byli, ti, co měli peníze, a ti, co měli talent. Já měla jen hlad a v kapse pár drobných. Ale to mě nezastaví.
Vstup do arény
Když jsem vkročila dovnitř, vzduch byl nasáklý potem a alkoholem. Na pódiu se už střídali soutěžící, ale já věděla, že musím jít na řadu. Když jsem slyšela své jméno, srdce mi bušilo jako motor. Vzala jsem si mikrofon do ruky, a zatímco jsem zpívala, cítila jsem, jak mě celá místnost poslouchá. Bylo to, jako bych se vznášela.
Skutečná liga
Jakmile jsem dohrála, aplaus mě zasáhl jako vlna. Skutečná liga byla tu, a já jsem byla její součástí. Ale žádné iluze – soutěžení bylo jako rvačka v temné uličce, kde si nikdo nebral servítky. Všichni chtěli vyhrát, a každé vystoupení bylo bitvou o přežití. Když jsem se vrátila na místo, uviděla jsem pohledy těch, kteří mi přáli, ale i těch, co mi chtěli zlomit vaz.
Nečekaný zvrat
Po soutěži jsem se dostala do backstage. Tam stál kluk s ostře střiženými vlasy a tetováním, které se mu vinulo po paži jako had. „Mám pro tebe nabídku,“ řekl. Žádné peníze, žádná láska – jen hudba. Přijmout jeho nabídku znamenalo riskovat vše, co jsem měla. Ale co jsem měla? Nic. Tak proč ne?
Nový začátek
O pár týdnů později jsem stála na vrcholu. 2509 se stalo mým domovem, hudební soutěž se proměnila v mou každodenní realitu. Ale co bylo to tajemství, které se skrývalo za tím klukem? Když jsem to zjistila, byla jsem připravená na další bitvu. A tentokrát už to nebylo jen o hudbě. Bylo to o přežití v tomhle drsném světě.