Začátek bez lásky
Bylo to v roce 1940, kdy jsem seděla na starém, rozvrzaném schodišti vedle zaplivané hospody. Vůně piva a cigaret se mísila se zápachem ulice, kde se zrovna proháněly rozbitá kola a spousta lidí, co neměli co na práci. Všichni kolem mě byli pohrouženi ve svých problémech, ale já? Já byla bez peněz a bez lásky. Zamilovala jsem se do myšlenky na velký únik, ale realita mě vždycky srazila zpátky do přízemní šedi.
Smer na hvězdné nebe
Jednoho dne, když jsem se snažila ušetřit na poslední cigaretu, zaslechla jsem jméno: Samer Issa. Superstar, říkali mu. Zpíval v klubech, kam jsem nikdy nevstoupila, a jeho hlas zněl jako med. Ten den jsem se rozhodla, že ho musím potkat. Možná mi ukáže, jak se dostat z této šedé reality. Vydala jsem se do klubu, kde měl mít vystoupení. Pochybnosti mě však nenechávaly na pokoji.
Fandi a Aneta
Klub byl plný, lidé se tlačili a třásli se rytmem hudby. Když jsem viděla Fandi a Anetu – dva známé tváře z mé minulosti – jak se smějí a užívají si, něco ve mně se zlomilo. Oni měli všechno, co já neměla. Na chvíli jsem se cítila jako outsider, ale rychle jsem se vzchopila. Šla jsem přímo na pódium, kde Samer zpíval. Jeho hlas mě okouzlil, ale nebyla jsem tu kvůli romantice. Chtěla jsem se dostat do jeho světa.
Vstupenka do neznáma
Po jeho vystoupení jsem se rozhodla, že udělám něco šíleného. Šla jsem za ním do zákulisí a bez váhání jsem mu řekla, co si myslím. „Hele, Samere, já nemám peníze, ale mám něco jiného – odvahu a chuť se dostat ven!“ Po chvíli tápání mi zázračně kývl. Měla jsem pocit, že jsem na správné cestě. Byla jsem vtažena do jeho světa, plného slávy, ale i temnoty.
Překvapení na konci cesty
Jak jsem se s ním sžívala, začala jsem chápat, že být hvězdou má svou cenu. Po několika týdnech vzrušení a adrenalinu jsem si uvědomila, že jsem se zamilovala – ale ne do jeho osoby, ale do jeho stylu života. Když jsem se konečně dostala na výsluní, zjistila jsem, že všechno, co jsem chtěla, byla iluze. Samer se ztratil v záři reflektorů, zatímco já jsem zůstala sama, s prázdnýma rukama. A tak jsem se vrátila na schodiště, kde všechno začalo, ale s vědomím, že i bez lásky a peněz mám svůj příběh. A ten příběh byl můj, bez ohledu na to, jak byl šílený.