Jsem drsná holka, co se nebojí vzít život do vlastních rukou. Moje jméno? Nezáleží na tom. Hlavní je, že jsem tady a mám příběh. Příběh o tom, jak jsem se dostala k tinymce, a co všechno mi to přineslo. Všechno to začalo jedné chladné noci, kdy jsem se toulala po ulicích, v kapse mi šustil poslední drobák a v srdci mi netloukla láska.
Na rohu ulice jsem zaregistrovala neonový nápis: „Otevřeno do noci.“ Záhadná kavárna, jejíž aroma kávy a čerstvě upečených koláčků mě lákalo jako magnet. Vstoupila jsem dovnitř a hned na mě dýchla atmosféra, jako by se čas zastavil. Sedla jsem si na barovou židli, objednala si černou kávu a pozorovala lidi kolem.
Mezi nimi byl jeden chlapík, co neustále klikotal na klávesnici. Zvědavost mě hnala blíž. Co to sakra dělá? Měl na obrazovce něco, co vypadalo jako tinymce – editor, který jsem znala jen z doslechu. Když se na mě podíval, v jeho očích jsem spatřila něco, co mě zaujalo. Pozval mě blíž, a najednou jsem se ocitla v jeho světě kódu a digitálních kouzel.
Mluvil o about.php, o tom, jak v něm leží tajemství kódování, a já jsem ho poslouchala, jako bych se snažila vdechnout jeho vášeň. Bylo to fascinující. Zjistila jsem, že v tomhle světě se dá přežít, i když nemáte peníze. Vše, co potřebujete, je znalost a odhodlání. S každým jeho slovem jsem cítila, jak se mi rozsvěcuje vnitřní oheň.
Po několika hodinách jsem se vrátila domů, ale ne sama. Měla jsem v sobě nové cíle a odhodlání. Tinymce se pro mě stalo symbolem svobody. Bez lásky, bez peněz, ale s vášní, kterou jsem objevila. A když jsem se na to podívala zpětně, uvědomila jsem si, že někdy je právě to, co nejvíc potřebujeme, skrýváno tam, kde bychom to nejméně čekali.
Teď už vím jedno: Láska k životu a k tomu, co děláme, je cennější než všechny peníze světa. A kdo ví? Možná se ještě někdy potkám s tím klukem a spolu vytvoříme něco, co změní svět. Ale to je už jiný příběh.