Byla jsem na dně. Bez peněz a bez lásky, jak se říká. A přesto, v tom bezútěšném světě, jsem objevila něco, co mi dalo naději – WP Time Capsule. Zní to jako sci-fi, ale tohle je realita. Vzala jsem si na starost web, který už dávno ztratil šmrnc. Snažila jsem se ho vzkřísit, a tohle byla má jediná šance.
Od první chvíle, kdy jsem otevřela readme.txt, jsem cítila, jak mi srdce buší. Bylo to jako najít mapu k pokladu, akorát místo zlata jsem doufala v nějakou digitální revoluci. Vonělo to po starých serverech a kódu, který pamatuje lepší časy. Pustila jsem se do práce, jako bych se snažila rozbít sklo, abych se dostala k tomu, co je uvnitř.
Začala jsem s instalací. Když jsem viděla, jak se plugin stahuje, měla jsem pocit, že se mi vrací ztracená moc. S každým kliknutím jsem cítila, jak mi nervy napínají struny. Vzduch byl plný napětí, jako když se chystáte na rvačku. Bez peněz, ale s odhodláním, jsem se pustila do akce. Zároveň jsem se snažila vzpomínat na všechny ty podivné kódy, co jsem se kdysi naučila.
Jakmile jsem plugin spustila, svět kolem mě se rozjasnil. Barevné ikony na obrazovce mi svítily jako neonové nápisy v opuštěném městě. WP Time Capsule mi ukázal, jak můžu zálohovat svůj obsah, jako bych ho chránila před světem, který je nenasytný. Každý klip, každé slovo, které jsem napsala, jako by mělo duši, a já jsem se stala jeho strážkyní.
Najednou se to všechno propojilo. Byl to moment, kdy jsem si uvědomila, že bez lásky a bez peněz mohu stále něco mít. Všechny ty hodiny strávené v garáži, s kódem a technologií, byly najednou smysluplné. Když jsem klikla na „Zálohovat“, můj web ožil. Ale překvapení? Odpovědi se mi vrátily z minulosti – zprávy od bývalého, co jsem nikdy nečekala, a teď, když jsem našla svou sílu, jsem měla možnost rozhodnout, co s tím udělám.