Už jsem si na tenhle život zvykla. Jsem drsná holka z ulice, bez peněz a bez lásky. Mám jen pár zmačkaných bankovek v kapse, ale to mi nebrání v tom, abych si občas užila. Dneska jsem se rozhodla, že si udělám výlet do centra města. Město je plné barev, vůní a lidí, ale já tu hledám něco jiného.
Když jsem se procházela kolem zaplivaných barů, ucítila jsem, jak se mi pod nohama třepou dlažební kostky. Adrenalin mi koloval v žilách. Na rohu jedné z ulic stál chlapík s cigaretou v ruce a vyzařoval z něj nebezpečí. Nebylo to poprvé, co jsem se s takovými lidmi setkala, ale dneska jsem se rozhodla udělat krok vpřed.
„Hele, ty!“ zavolala jsem na něj, a on se otočil, jako by na mě čekal. Jeho pohled byl ledový, ale já jsem se nedala. „Mám pro tebe nabídku.“ Hned jsem věděla, že tohle nebude jen tak. Nic v tomhle městě není zadarmo, a já jsem neměla co ztratit.
Chlapík se zasmál a přikývl. „Co máš na mysli?“ zeptal se. A tak jsem mu to řekla. „Chci se dostat do klubu, který je jen pro vyvolené. Mám v plánu ukrást něco, co tam mají. A ty mi s tím pomůžeš.“ Jeho úsměv se rozšířil, a já věděla, že jsem zapletla do hry.
Když jsme vstoupili do klubu, vzduch byl naplněný vůní potu a alkoholu. Hudba duněla a já jsem cítila, jak mi srdce buší. Přesně tohle jsem chtěla. Moje mysl se rozplývala v rytmu. Ale v tom okamžiku, když jsem se blížila k cíli, jsem spatřila něco, co mi zadrželo dech. Uprostřed místnosti stál muž, který měl v ruce černou obálku. To, co jsem chtěla ukrást, bylo v ní. Přesně to, co jsem potřebovala, aby se můj život změnil.
Jak jsem se k němu blížila, chlapík vedle mě se najednou otočil a zmizel do davu. A já? Zůstala jsem sama s tou obálkou v rukou. Otevřela jsem ji a místo dalšího plánu na útěk, tam bylo jen jedno slovo: „Nečekej na zázrak, sama si ho udělej.“ A já? Já jsem se usmála. Takže tohle byl můj nový začátek. Bez peněz, bez lásky, ale s nádechem svobody. A to, co se stalo dál? To je jiný příběh.