Jednou jsem seděla u stolu v zaplivané kavárně, vonící po levném tabáku a kávě, která byla víc horká než dobrá. Neměla jsem peníze, ale to mě nezastavilo. Zasněně jsem koukala na svůj rozbitý telefon a přemýšlela, jak se dostat k novému webu, co by mi otevřel dveře do světa, ze kterého jsem se chtěla dostat. ThemeGrill byl pro mě jako zlatý klíč, který jsem ale neměla. Nahlédla jsem do starého zápisníku, kde jsem si zapisovala nápady, a našla jsem starý odkaz na demo importer.
Vzpomněla jsem si na jednoho kámoše, co měl talent na hackování. Možná mi pomůže. Skoro jsem se smála, když jsem mu zavolala. Byla to akce, co stála za to. Sešli jsme se v jeho garáži, která voněla po oleji a starém víc než po vzduchu. Byl to malý zázrak, když jsem viděla, jak na klávesnici tancuje prsty, a já se zatím modlila, aby se mi to podařilo. Všechno se točilo kolem jednoho kliknutí; demo importer byl klíč, který otevřel bránu.
Jakmile se to rozjelo, viděla jsem, jak se na obrazovce objevují barvy a vzory. Byla to exploze – jako když se na obloze rozzáří ohňostroj po celodenním dešti. Můj nový web ožil! Měla jsem pocit, že jsem se dostala na vrchol světa. Myšlenky na to, co všechno udělám, mě zaplavily. Ale ta slast byla krátká.
Všechno se pokazilo, když mi došlo, že jsem zapomněla na důležitou věc – představení. Kdo by přišel na web bez obsahu? Vrátila jsem se zpět do reality, a to rychle. Měla jsem pár nápadů, ale žádný z nich se nezdál dost dobrý. Vzrušení z nového designu se rychle proměnilo v frustraci.
Pak jsem se rozhodla, že na to půjdu jinak. Vytvořila jsem příběh o drsné holce bez peněz a bez lásky. Byla jsem to já, a najednou jsem měla co říct. Když jsem to publikovala, dostala jsem reakce, o kterých jsem ani nesnila. ThemeGrill mi dal víc, než jsem čekala. Nakonec jsem zjistila, že i bez peněz a lásky mohu mít něco, co mě bude bavit a spojí mě s lidmi.