První setkání s WCUF
Byla jsem na dně. Pár drobných v kapse, srdce rozervané jako tričko po noční bitvě. Město vonělo po dešti a já jsem šla po ulici, když jsem narazila na ten starý obchod s elektronikou. Vůně páchnoucích součástek a prachu mě přitáhla jako magnet. A tam, v koutě, jsem zahlédla něco, co mi změnilo den – WCUF frontend produkt.
Začátky s JavaScriptem
Vytáhla jsem telefon a začala googlit. Co to sakra je? WCUF? Vypadalo to jako kód nějakého tajného projektu. Srdce mi bušilo jako zběsilé, když jsem se ponořila do víru kódu. JavaScript, HTML, CSS – jména, která jsem znala, ale nikdy si s nimi nedokázala hrát. Teď jsem tu stála, připravená na akci!
První pokusy
Začala jsem experimentovat s WCUF frontendem. Vytvořila jsem si svůj první produktový page. Všechny ty barvy, obrázky a šílenství – bylo to jako malovat na plátno, na které jsem měla volnost. Kód se mi ukazoval jako rozzuřený drak, občas mi ujížděl pod rukama, ale já jsem se nedala. Musela jsem se naučit, jak ho zkrotit.
Úspěch, nebo spíš chaos?
Po několika neúspěšných pokusech jsem konečně vytvořila něco, co vypadalo jako skutečný web. Dneska mám na kontě pár kliknutí, kterými jsem si vydělala na jídlo. Cítila jsem se jako královna noci. Ale pak jsem zjistila, že s každým kliknutím roste i počet mých problémů. Produktová stránka byla živá, ale její tajemství mi stále unikala.
Když se vše zvrhne
V den, kdy jsem měla zveřejnit svou stránku, se stalo něco zvláštního. Zmizela! Když jsem prohledávala kód, narazila jsem na podivnou zprávu: „Vítejte ve WCUF. Všechno má svou cenu.“ A to bylo to poslední, co jsem viděla. Místo úspěchu jsem se ocitla v pasti. Ale víte co? Já se nevzdám. Pro mne je to jen začátek, a kdo ví, co mě čeká za rohem.