O co vlastně jde
Bylo to jedno z těch ráno, kdy slunce vylezlo na oblohu jako rozmazaný obraz, a já se probrala v zaplivané garáži. Rozhodla jsem se, že dneska udělám konečně něco s těmi sendgrid_settings v PHP, co mi visí nad hlavou jako Damoklův meč. Všichni kolem mě se snaží najít lásku, ale já mám jiné starosti – jak poslat e-maily, aby se mi dostali do rukou aspoň nějaký peníze.
Moje cesta za penězi
Vytáhla jsem notebook, starý a odřený, ale ještě pořád fungoval. Zapnula jsem ho, a jakmile se obrazovka rozjasnila, ucítila jsem vůni spáleného plastu. Vzduch byl těžký a smradlavý. To mě ale nezastavilo. „Tak jdeme na to,“ pomyslela jsem si, když jsem otevřela prohlížeč. Musela jsem zjistit, co je potřeba k tomu, abych mohla poslat ten zatracený e-mail přes SendGrid.
První pokusy
Začala jsem googlit, ale místo toho, abych se dostala k informacím, narazila jsem na spoustu blbostí. Chvíli jsem se snažila porozumět kódu, ale pak jsem to vzdala. Bylo mi jasné, že musím udělat něco radikálního. Skočila jsem do auta a vyrazila do města. „Potřebuji někoho chytrého,“ říkala jsem si, když jsem projížděla kolem pokřivených ulic a neonových světel.
Setkání s hackerem
Naštěstí jsem narazila na týpka, který se sice tvářil jako pobuda, ale měl v očích ten správný jiskřící šarm. Když jsem mu vysvětlila, co potřebuju, zasmál se a řekl: „S SendGridem? To je hračka!“ A tak jsme seděli v zaplivané kavárně, kde to smrdělo jako zkažené vajíčko. On klikal na klávesnici, já mu podávala kafe, a najednou se to stalo – e-maily začaly odcházet. „Konečně!“ vykřikla jsem, když přišlo první potvrzení.
Nečekaná zrada
Ale pak… pak se něco pokazilo. Týpek zmizel s mým notebookem a s penězi, co jsem mu dala. „Do hajzlu!“ vykřikla jsem, zatímco jsem se snažila udržet nervy na uzdě. Všechny e-maily, co jsem poslala, se vrátily jako bumerang. „Super, mám teď akorát tak hromadu problémů,“ pomyslela jsem si. Nezbylo mi nic jiného, než se postavit na vlastní nohy a vyřešit to sama.
Závěr
Po několika hodinách frustrace a hloupých pokusů jsem konečně našla řešení. „Nebudu se vzdávat, i když mi na paty dýchá krize,“ řekla jsem si. E-maily začaly konečně chodit, ale… místo peněz mi přišla odpověď od mého bývalého. „Kde jsi byla, potřebuju tě zpátky,“ psal. Usmála jsem se, protože jsem věděla, že teď už nejsem ta, co byla. Možná, že bez lásky a peněz, ale s odhodláním a silou. A to je víc než cokoliv jiného.