Večer se rozsvítil neonovými barvami, když jsem vešla do baru na rohu ulice. Ricky s DiCapriem seděli u pultu, smáli se a byli obklopeni tlupou rozjařených holek. Mě? Neměla jsem ani na drink. Záda mi podpíraly skleněné stěny, zatímco jsem se snažila vymyslet plán.
Vůně levného alkoholu a cigaret se mísila s pocitem beznaděje, který jsem v sobě nosila. Omlouvám se, ale dneska ne. Nemám na to, abych se tady motala kolem celebrit, pomyslela jsem si. Ale ten večer jsem se rozhodla, že to nehodlám vzdát. Chtěla jsem víc než jen pokukovat z dálky.
Našla jsem si místo vedle nich, objednala si vodu a pozorovala. Ricky byl jako magnet, jeho charisma přitahovalo pozornost. DiCaprio? Ten se usmíval, ale v jeho očích bylo něco temného. Možná jsem ho viděla jinak, ale já jsem uměla číst mezi řádky.
Jak jsem je poslouchala, začali se bavit o něčem, co vypadalo jako tajná dohoda. Můj zájem vzrostl. CID2107 – to číslo mi utkvělo v hlavě. Co to může být? Vzrušení mě zahřálo, a já jsem se rozhodla, že musím zjistit víc. Zvedla jsem se, prošla okolo a nenápadně se zapojila do jejich convo.
Ricky se na mě podíval a usmál se. „Kdo jsi?“ zeptal se. „Někdo, kdo zná, co potřebujete,“ odpověděla jsem bez váhání. Jeho oči se rozšířily překvapením. DiCaprio se zasmál, ale já jsem cítila, že mám jeho pozornost. A pak, když jsem se s nimi dala do řeči, zjistila jsem, že CID2107 je kód na zásilku, která by mohla změnit všechno. V ten moment jsem věděla, že se dostávám do akce.
Jak jsem se snažila dostat do jejich plánu, začala jsem se cítit jako součást něčeho většího. A když jsem se dostala na pokraj jejich tajemství, uvědomila jsem si, že láska a peníze nejsou to jediné, co mě žene kupředu. Je to adrenalin, vzrušení a nebezpečí, které mě táhne do akce. A pak, když jsem si myslela, že jsem na dosah ruky, Ricky se usmál a řekl: „Ale tohle už je náš byznys, kočko.“ A já věděla, že jsem se dostala do pasti, ze které není úniku.