Dneska jsem se probudila s myšlenkou na prstynek, který bych chtěla mít. Ne ledajaký prstynek, ale rekordní prstynek, co se nosí na benefičních akcích. Jenže mě nikdo nepozval, a tak jsem si řekla, proč se neprobojovat na vlastní pěst?
Vyrazila jsem do města. Vzduch byl prosycen vůní čerstvě upečeného chleba a levného parfému. Míjela jsem lidi, co se usmívali a měli plné kapsy. Já jsem měla jen prázdné kapsy a srdce, které toužilo po akci. Na ulici jsem zahlédla plakát na benefici, kde se dražily šperky. To je přesně to, co potřebuji!
Vběhla jsem do klubu. Uvnitř to vřelo. Lidi v oblecích, sklenice s šampaňským, smích a tleskání. Měla jsem pocit, že jsem se ocitla v jiném světě. Rekordní prstynek se mi zdál na dosah, stačilo jen najít správnou příležitost. A tak jsem se dala do řeči s jedním chlapíkem v černé košili, co vypadal jako milion dolarů.
„Hele, kámo, co kdybych ti pomohla s tím prstýnkem? Můžeme vyhrát a ty mi dáš půlku,“ navrhla jsem. Chvíli na mě koukal, pak se zasmál. „Ty jsi drsná holka, tak jo, jdeme na to,“ řekl a já věděla, že to bude jízda. Společně jsme se proplétali mezi lidmi, jeho šarm a moje drzost vytvořily perfektní tým.
Večer se chýlil ke konci, dražba začala. Adrenalin mi pumpoval v žilách. A když došlo na rekordní prstynek, ruka mi sama vystřelila do vzduchu. Ostatní se na mě otočili, ale já jsem byla neoblomná. „Mám ho!“ zavolala jsem a v momentě, kdy jsem ho držela v ruce, se mi rozjasnila tvář. Ale pak mě to trklo. Ten prstynek byl podvod. Vlastně to byl jen prsten, co se prodával za pár korun.
Otočila jsem se a uviděla ho, toho chlápka, jak se směje. „Kdo by si pomyslel, že drsná holka jako ty by se nechala nachytat?“ Zasmála jsem se s ním. „Ale víš co? I tak jsem si užila. A teď jdu najít něco jiného, co mi zvedne náladu!“ A s tím jsem zmizela do noci, s prstenem v kapse a úsměvem na rtech.