Svět je barevnej a já jsem v něm jako vyměněná. Všude kolem mě se válí papusky různých barev, voní to jako po dešti, ale já mám na krku další problémy. Ráno jsem se probudila na zemi, v garáži, a vedle mě ležela myš. Ne, ne, ne, to není metafora. Opravdová myš, co se rozhodla, že si udělá pelíšek vedle mých roztrhnutých bot. Včera večer jsem ji neviděla, ale dneska? Všude, kam jsem se podívala, se mi zdálo, že se posmívá.
Šla jsem ven, abych se z té garáže vymotala. Slunce svítilo, ale já měla pocit, že mě obklopují stíny. Problémy se hromadily jako starý nábytek, co se nedá prodat. Pár korun na jídlo mi zbylo, a to bylo tak akorát na kafe. Zastavila jsem se u stánku, kde prodávali ty nejlepší papusky. Jakmile jsem objednala, zrovna v tu chvíli mi do kapsy vlezla myš. „Co to sakra děláš?!“ zakřičela jsem, a prodavač na mě koukal, jako by mi zrovna spadl klobouk.
Myš byla svižná, utíkala mi po noze, a já se snažila ji chytit. Lidi okolo se smáli, ale já se jen usmála, abych zakryla nervozitu. S každým krokem, co jsem udělala, jsem cítila, jak mi stoupá adrenalin. Chtěla jsem se zbavit té myši, ale zároveň mi připadala jako malá verze mě – bez peněz, bez lásky, s problémy na krku. Snad jsem byla trochu drsná, ale co na tom záleží?
Najednou jsem uslyšela křik. Otočila jsem se a viděla kluka, který se snažil chytit svoji vlastní myš. „Hej, ty malá potvoro!“ volal a já se jen zasmála. „Můžeš mít tu moji, pokud mi dáš papusku!“ řekla jsem s úsměvem. V tu chvíli jsem si uvědomila, že i když nemám peníze, aspoň mám humor.
Vydala jsem se zpátky do garáže, myš mi stále běhala kolem nohou. Měla jsem pocit, že mě provází. Když jsem se posadila na starou krabici, rozhodla jsem se, že se na to všechno vykašlu. Papusky, myši, problémy – to všechno může počkat. Dnešek byl jen začátek. Kdo ví, možná na mě čeká něco lepšího. Když jsem se podívala dolů, myš se zastavila a podívala se na mě, jako by mi říkala: „Jsme na tom stejně.“
Možná je to bláznivé, ale v tu chvíli jsem se rozhodla, že se s ní spřátelím. Místo abych se trápila, vzala jsem si z garáže kousek jídla, a udělala z myši svůj nový symbol svobody. A tak jsem se s papuskou a myší vydala na cestu. Kdo ví, co dalšího nás čeká?