První dojem
Včera jsem se procházela po městě, když jsem najednou zaslechla povyk. Otočila jsem se a spatřila skupinku lidí, kteří se shromáždili kolem stánku. Soutěž o vstupenky na Galavečer! To mi udělalo šílenou radost. Sice jsem neměla ani korunu, ale co na tom záleží? Vždycky jsem byla drsná holka, co se nebojí riskovat.
Akce začíná
Vytáhla jsem z kapsy poslední drobné, ale to mi na soutěžení nestačilo. Rozhodla jsem se, že se do toho vložím naplno. Zjistila jsem, že stačí odpovědět na pár otázek. Naštěstí jsem měla v hlavě spoustu informací. Vybavuji si ten okamžik, jak jsem stála v té frontě, plné vzrušení a adrenalinu, zatímco ostatní se tvářili zoufale.
Otázky a odpovědi
První otázka? „Kdo je hlavní hvězdou Galavečera?“ Vím, že to je moje šance. Vytáhnout z paměti jméno a nezapomenout na nervozitu. Odpovídám nahlas a jasně, i když se mi klepou ruce. Lidi kolem mě se dívají s překvapením. Jak to, že to vím? Doma jsem si totiž udělala domácí úkol, i když jsem neměla co jíst. Když jsem odpověděla správně, pocítila jsem vítězství.
Adrenalin a zklamání
Když jsem dostala další otázku, vzrušení vzrostlo. Každá správná odpověď mě posouvala blíž k cíli. Po několika otázkách jsem byla na vrcholu. Všichni ostatní se už pomalu vzdávali. Ale pak, jako blesk z čistého nebe, přišla poslední otázka, která mě dostala na kolena. „Jaký je tvůj cíl v životě?“ Co odpovědět? Nechtěla jsem ze sebe udělat hlupáka, ale pravda byla, že jsem žádný cíl neměla. V tu chvíli jsem se cítila jako v pasti.
Nečekaný zvrat
Ale pak, v tom největším zmatku, jsem se rozhodla risknout. „Můj cíl je…“ a najednou jsem to měla. „Můj cíl je přežít!“ Všichni se zasmáli, ale já jsem myslela vážně. Byla to pravda, a to je to, co mě odlišovalo. A najednou, kouknu se na porotu a vidím, jak se jeden z nich usmívá. Vypadá to, že moje slova zapůsobila. A pak se to stalo – vyhrála jsem!
Nečekaná výhra
Vstupenky v ruce, já se usmívám jako blázen. Všichni kolem mě tleskají, ale já se cítím jako královna. Bez peněz, bez lásky, ale s vítězstvím v kapse. Až tam jsem si uvědomila, že někdy stačí jen být sám sebou, abych našla svou cestu. Kdo by to řekl? Já, drsná holka, teď jdu na Galavečer!