Na okraji města
Přijdu do opuštěného skladu, kde vzduch voní po rezavých trubkách a zbytcích starých aut. Nechtěla jsem tu být, ale prachy nejsou. Před pár dny jsem slyšela o nějaké akci, co se tu má konat, a zvědavost mě táhne dál.
Opuštěné poklady
Světlomety aut se odrážejí v mých očích, zatímco se snažím najít to, co jsem hledala. Všude kolem jsou natlačené krabice, staré nářadí a zapomenuté hračky. Každý krok je jako tichý výkřik, který oznamuje, že jsem tady, ale kdo by mě slyšel? Nikoho tu není, jen já a ty zaprášené stíny.
Záhada v temnotě
Když procházím dál, slyším šramot. Zastavím se. Srdce mi buší jako o závod. Všimnu si, že na zemi leží roztržený papír. Je to options tab ze staré hry. Proč by to tu někdo nechal? Otočím se a spatřím siluetu. „Kdo jsi?!“ vykřiknu, ale nikdo se neozývá.
Tvář v temnotě
Silueta se pomalu přibližuje. V koutku oka zahlédnu jiskřící nože, které se blýskají v polotmě. „Ty nejsi ten, koho hledám,“ říká postava a já cítím, jak se mi zvedá žaludek. Ale moje zlost je silnější. „Tak co tady děláš, ty zloději?“
Překvapení na konci
Najednou se postava otočí, a já zjistím, že je to někdo, koho znám. Je to Jirka, chlapec z našeho sídliště, co se vždycky motal kolem. „Dostal jsem tip na poklad,“ říká s úsměvem. V tu chvíli mi dojde, že jsme se dostali do hry, která může změnit náš osud. Kdo ví, co nás čeká?