Když se mi v kapse uhnízdilo pár drobných, ani jsem si neměla co koupit. Ale to mě nezastavilo. Rychle jsem si uvědomila, že pokud chci, aby můj web konečně vypadal jako něco jiného než digitální odpad, musím se naučit něco nového. Tak jsem se vrhla do jQuery. Verze 3.7.1 byla mojí první volbou, i když jsem moc nevěděla, co to vlastně znamená.
Seděla jsem v malém, špinavém bytě, na stole hromada prázdných plechovek a cigaretové nedopalky. JQuery min.js byl můj nový kamarád. S každým kliknutím myši jsem se snažila porozumět, co ta tajemná magie dělá. Kód se mi motal v hlavě jako včelí roj, ale já byla odhodlaná.
Jednoho dne, když jsem se snažila rozšířit svůj web o pár efektů, přišel kamarád, který byl expert na kódování. Byl to ten typ kluka, který má v očích jiskru, a já ho neměla ráda. Ale teď jsem potřebovala pomoc. Začal mi ukazovat, jak správně implementovat jQuery, a já se mu snažila vyhnout pohledem. Byla jsem odhodlaná se naučit sama, ale i tak jsem mu naslouchala. Mělo to své kouzlo – najednou jsem viděla, že i když nemám peníze, mám alespoň šanci na něco víc.
Jednoho večera, když jsem byla hotová s učením, zkusila jsem aplikovat všechno, co jsem se naučila. Měla jsem pocit, že jsem na vrcholu světa. Když jsem klikla na tlačítko, animace, kterou jsem vytvořila, se spustila. Bylo to jako malé kouzlo. Připadala jsem si jako alchymistka, která objevila tajemství proměny. Ale pak se něco pokazilo. Můj web se zhroutil jako domeček z karet.
Naštvaná a s pocitem bezmoci jsem se rozhodla, že se na to vykašlu a půjdu si zapálit. Když jsem však vyšla ven, uviděla jsem, jak se na ulici sešla parta lidí. Byla to malá akce, kde se mluvilo o technologiích. Rozhodla jsem se zůstat, a když jsem se s jedním z lidí začala bavit, zjistila jsem, že i on má problémy jako já. Nakonec jsme se spojili a vytvořili jsme spolu něco, co nakonec přilákalo pozornost. Byla to ironie – bez peněz, bez lásky, ale přesto něco skvělého.