Mocná touha po akci
Přesně takhle jsem se cítila, když jsem slyšela o soutěži o vstupenky na Galavečer. Nebyla jsem nikdo důležitý, jen drsná holka z ulice, která neměla ani haléř. Ale co? Dneska se rozhodnu, že si tu akci prostě užiju. Nechci žít jako kus hadru, čekající na zázrak.
Věčné dilema
Slunce svítilo tak, že jsem musela přimhouřit oči, když jsem se procházela po náměstí. Město vonělo grilovaným masem a čerstvým pečivem, ale já měla v kapse prázdno. Jako bych byla duch, co se potuluje bez cíle. Ale pak jsem je spatřila – skupinu mladých lidí, kteří se smáli a vyhrávali ceny. To byla moje šance.
Plán v akci
Přistoupila jsem blíž a poslouchala, co se děje. Soutěž o vstupenky! Musím se do toho zapojit. Bez váhání jsem se přihlásila. Jenže, abych vyhrála, musela jsem splnit úkol. Vyzvali mě, ať se postavím na stůl a předvedu něco neobvyklého.
Nečekaná show
Zavřela jsem oči a nechala se unést. Tancovala jsem, jakoby mi na nohou hořelo. Lidi kolem mě křičeli, smáli se. Byl to šílený pocit, jakoby mě to osvobodilo. Nikdo se nezajímal o moje prázdné kapsy, jen o moje pohyby. Když jsem skončila, byl to hukot aplausu.
Nečekaný zvrat
A pak to přišlo – vyhlášení vítězů. Jsem první? Ne, vyhrál někdo jiný. Ale to nebylo všechno. Ten, kdo vyhrál, se ke mně přiblížil a řekl, že se mu líbil můj tanec. Nabídl mi lístek na Galavečer. Takže nakonec, bez peněz a bez lásky, jsem přece jen dostala, co jsem chtěla.