Tak, co se stalo ten večer, na který nikdy nezapomenu? Všechno začalo v zaplivané putice, kde jsem si dala housku s uzeným masem a šíleně silnou pálenku. Vzduch tam byl nasáklý kouřem, vůní levného piva a potu. Přesně tak, jak to mám ráda. Místo, kde jsem mohla být sama sebou, bez zbytečných keců.
Najednou, když jsem se snažila pohnout a vyrazit ven, vtrhli dovnitř celebrity z nějakého trapného pořadu. Hlavní hvězda měla na sobě tolik make-upu, že vypadala jako strašidlo. A já? Já jsem si říkala, že bych je mohla trochu provokovat. Přece jen, co je to za hrdinku bez špetky odvahy?
Šla jsem k nim a s úsměvem na rtech jsem zavolala: „Hele, co tu děláte? Snad nemáte v plánu se tu válet v blátě jako my normální lidi?“ Když se na mě podívali, v očích jim probleskla směsice překvapení a pobavení. Věděli, že na tohle nejsou zvyklí.
S nimi byla i parta bláznivých fanoušků, kteří se připojili k našemu malému divadlu. Chtěli selfie, ale já jsem chtěla akci. Tak jsem je vzala k sobě, do nočního města, které bylo pokryté neonovými barvami a vůní nočního života. S každým krokem jsme se blížili k tajemnému, opuštěnému domu na konci ulice.
Nikdy bych nečekala, že ten dům má v sobě něco magického, ale jak jsme tam dorazili, všechno se změnilo. Vzduch byl chladný a tichý, ale najednou se ozval podivný šramot. Naše tváře byly osvětlené záblesky z telefonu a já jsem se rozhodla, že to zjistím. Otevřela jsem dveře a… zjistila jsem, že uvnitř se schovávají skutečná strašidla. Ale místo toho, abychom utekli, jsme se začali smát a tančit, jako by to byl náš poslední večer na světě. A tak jsme se stali součástí legendy, která se vypráví dodnes. Jenže to, co jsem nečekala, bylo to, že jsem se stala součástí jejich rodiny. Takhle jsem se postavila tváří v tvář svému strachu a zjistila, že někdy je to nejlepší, co můžeš udělat.