První kroky do neznáma
Bylo to jedno z těch šedivých ráno, kdy slunce jakoby zapomnělo, že má svítit. Zatlačila jsem na plechovou bránu, která zaskřípěla jako stará kostra. Dajdou Delta – místo, kde se sešlo všechno, co stálo za to, abych to viděla. Vzduch byl nasáklý prachem a vůní benzínu. Byla jsem tu, abych našla klesu, ale co to vlastně znamenalo? Nevěděla jsem, ale byla jsem připravená na cokoliv.
Setkání s podsvětím
Vešli jsme dovnitř a hned se mi rozjasnily oči. Superstarcid1801 byl chlápek s obrovitým tetováním na ruce a smíchem, který by vás dostal do varu. Oheň v jeho očích byl jasný, jako by věděl, co se chystá. „Chceš se dostat dál?“ zeptal se, když jsem se mu podívala do obličeje. „Jo, ale chci to zažít naplno!“ Odpověděla jsem a on se zasmál s úsměvem, který prozrazoval, že to nebude jen tak.
Akce začíná
V té chvíli jsem se ocitla v centru dění. Lidi kolem mně, jakoby se spojili v jednom rytmu, jakoby nás všechny spojoval stejný cíl. Adrenalin mi v žilách koloval jako víno. Klesa? Bylo to místo, kde se ztrácely všechny starosti, a my jsme se stali součástí něčeho většího. Cítila jsem, jak mi buší srdce, a každá sekunda byla jako výstřel z pistole.
Odhalení pravdy
Jak jsem se propadala hlouběji do té atmosféry, narazila jsem na skupinku, která se neustále smála a tleskala. Všichni tančili, jakoby je nic netrápilo. Pak jsem si všimla, že klesa nebyla jen o úniku, ale o tom, co skrýváme. Na tvářích jsem viděla bolest, touhu a touhu po svobodě. Všichni jsme byli drsní, ale každý měl svůj příběh.
Nečekaný závěr
Pak to přišlo. Všechno to vzplanulo. Superstarcid1801 se postavil na stůl, zvedl ruku a křičel: „Dnes je náš den!“ Ale pak, jako by někdo přepnul tlačítko, se atmosféra změnila. Vstoupil policista a já věděla, že je konec. Všichni jsme se rozprchli, já se ale zastavila. Otočila jsem se zpět a viděla, jak Superstarcid1801 skáče z okna. Místo klesy jsem se ocitla v chaosu, ale na to jsem byla zvyklá. Jak se říká, drsné holky se nikdy nevzdávají.