Začátek všeho
Všechno začalo na prázdninovém festivalu, kde jsem měla v plánu ukázat, jak vypadá správný EMO ksicht. Vzduch byl prosycen vůní kouřových bomb a potu. Lidé se tísnili u stánků, zatímco já jsem se proplétala mezi nimi, oděná v tmavém, s eyelinerem rozmazaným po tváři. Pořád jsem se snažila vypadat skvěle, i když jsem neměla ani korunu v kapse.
Překvapení na každém rohu
Nikdo mě neznal, ale to mi nevadilo. Cítila jsem se jako královna podsvětí. Všude kolem mě byly hlasy, smích a brečení. Na chvíli jsem se zastavila, abych se podívala na jeden ze stánků. Prodejce s šíleným účesem nabízel křiklavě barevné náramky. Když jsem si jeden z nich vzala, jeho oči se na mě zaměřily – „Jestli jsi EMO, tak musíš vypadat jako EMO. To je pravidlo!“
Hra s emocemi
Chtěla jsem se smát, ale místo toho jsem si vzpomněla na všechny ty chvíle, kdy jsem se cítila jako outsider. Vztek se ve mně mísil s touhou po uznání. Rozhodla jsem se, že si s ním zahraju hru. „A co když ti ukážu, co to znamená být EMO?“ Z jeho úst vypadlo: „Tak pojď, ukaž mi, co máš!“
Nečekané spojení
Naše rivalita se proměnila v nečekané spojení. Vzali jsme si navzájem náramky, a on mi ukázal, jak správně nosit vlasy. S každým gestem jsme se dostávali blíž k sobě, a já jsem si náhle uvědomila, že i když jsme byli oba na dně, našli jsme v sobě oporu. V tom chaosu festivalu jsme si vytvořili náš malý svět.
Konec s překvapením
Na závěr večera, když nás obklopoval dav, mě najednou objal. V tu chvíli jsem pocítila, co to znamená mít někoho blízko. Vzpomněla jsem si, že život není jen o tom, jak vypadáš, ale i o tom, jak se cítíš. Jaké překvapení! Možná, že i s prázdnými kapsami a zlomeným srdcem můžeš najít spojení, které ti vrátí naději.