Jsem na kraji města, u staré, opuštěné budovy, kde se povídá, že se schovává poklad. Poklad? Ne, spíš poklad v podobě filmových podvratáků. Moje peněženka je prázdná, ale to mě nezastaví. Zrovna jsem si koupila starý CD s názvem Filmovi podvrataci. Zní to jako cenný úlovek. Vydávám se na lov.
Vcházím dovnitř. Cítím vlhkost a zkažené dřevo. Zdi jsou pokryté graffiti, které mluví o svobodě a rebelii. Můj břich mě varuje, že by to tu mohlo být nebezpečné, ale adrenalin mě žene vpřed. Filmovi podvrataci – co to vlastně znamená? Zřejmě něco, co by normální lidi odradilo. Ale já nejsem normální, jsem drsná holka, co ví, co chce.
V srdci budovy je malý sál, osvětlený slabým světlem. Na podlaze leží hromada CD, všechny pokryté prachem. Zvedám první a zjišťuji, že je prasklé. Naštvaně je odhodím a hledám dál. Vzduch je cítit starým papírem a něčím spáleným. Vzpomínám na příběhy o tom, jak se tu natáčela podvratná díla, co šokovala publikum.
Najednou uslyším zvuk. Otočím se a vidím siluetu. Kdo to sakra je? Než se stihnu pohnout, vidím, že má v ruce Filmovi podvrataci. „Hledáš tohle?“ směje se. Jsem překvapená, nečekala jsem, že tu potkám někoho. Rychle se snažím udržet klid, ale uvnitř mě to vře. „Jo, a co s tím uděláš?“ ptám se sarkasticky. Jeho úsměv se rozšiřuje, a já cítím, že tohle bude zajímavé.
Než se naděju, jsme v diskuzi o tom, co film představuje. On je fanoušek podvratné kultury, já jsem drsná holka bez peněz a bez lásky, ale s vášní pro dobrodružství. Zjistíme, že máme společné zájmy, a v ten moment se mi zdá, že se možná nemám tak špatně. Ale jak se rozproudí debata, najednou se zjeví další postava, která vypadá jako zloděj. A než se naději, ocitáme se ve víru akce, která mění všechno.
Na konci, když se prach usadí a já se snažím zorientovat, uvědomuji si, že jsem nejen našla CD, ale i něco mnohem cennějšího – příběh, který mě posunul dál, a možná i novou přátelství. A kdo ví, co ještě na mě čeká?