Byla jsem uprostřed černé noci, když jsem se rozhodla, že se nemůžu jen tak válet doma. V kapse mi zbylo pár drobných, a tak jsem se vydala na lov. Vzduch byl nachlazený, a já cítila, jak mi vítr čechrá vlasy. Galavečer byl za rohem a já jsem si říkala, proč nezkusit štěstí?
Soutěž o vstupenky na galavečer byla v plném proudu. Srdce mi bušilo jako splašené, když jsem dorazila na místo. Všude kolem mě se hemžili lidé s úsměvy, zatímco já jsem byla jako stín, co se snaží dostat do světla. Vzduch voněl po drahých parfémech a nadšení viselo jako mlha.
Čekání bylo nekonečné, a já se rozhlížela kolem. Všichni ti šťastlivci, co už měli své vstupenky, se smáli a povídali si. Zatímco já, drsná holka bez peněz a bez lásky, jsem se snažila přimět osud, aby mě vyslyšel. Měla jsem plán.
Rychle jsem se dostala k jednomu z organizátorů a s pohledem, který říkal „dejte mi šanci“, jsem mu vmetla do obličeje otázku: „Jak se dostanu na ten galavečer?“ Jeho oči na mě zůstaly chvíli upřené, a pak se zasmál. „Jestli chceš vstupenky, musíš něco ukázat.“
Přemýšlela jsem, co udělat. Nebyla jsem typ, co se stydí. Tak jsem vytáhla mobil a našla stránku soutěže. Html archives 3176 se mi vrylo do paměti. Rychle jsem to poslala na sociální sítě a čekala, co se stane. A najednou, jako blesk z čistého nebe, mi přišla zpráva: „Máš šanci!“
Vstupenky byly moje. Když jsem dorazila na galavečer, vypadala jsem jako královna. Všichni ti, co se mi smáli, teď na mě zírali s obdivem. Ale já jsem věděla, že tohle je jen začátek. Takže jsem se rozhodla, že se nebudu s nikým mazlit. Jen já, drsná holka, co umí bojovat za to, co chce.