Šedé ulice a prázdné peněženky
Bylo to jedno z těch odpolední, kdy slunce jako by se stydělo vylézt z mraků. Ulice města byly pokryté šedým prachem, který se mi dostával do nosu a dráždil mě. Zatímco ostatní se snažili přežít s úsměvem na tváři, já jsem se snažila přežít s prázdnou peněženkou. Jak to tak bývá, neměla jsem nic, ani kousek lásky, ani pár drobných na kávu. Jen já, moje myšlenky a tenhle šedý svět.
Chvíle, kdy se to zlomilo
Jednoho dne, když jsem se procházela kolem starého nádraží, ucítila jsem pach spálené gumy a levného alkoholu. Zastavila jsem se, abych se podívala na partu kluků, kteří se smáli a házeli si míčem. Vypadali jako by měli všechno, co já neměla. V tu chvíli jsem si uvědomila, že se musím dostat k nim, neboť to byla moje šance.
Nečekaná nabídka
Když jsem se k nim přiblížila, jeden z kluků, s krátkým rozcuchaným účesem a piercingem v obočí, mě oslovil. „Co chceš, holka?“ Jeho tón nebyl zrovna přátelský, ale já jsem se nedala. „Hledám zábavu, a ne nějakou nudu.“ Odvážila jsem se a vytrhla se ze své zóny komfortu. On se zasmál a nabídl mi, že se přidám k jejich partě na večerní akci.
V noci všechno ožívá
Večer, když jsem se oblékla do černých džín a kožené bundy, cítila jsem, jak adrenalin proudí v mých žilách. Město se přeměnilo na místo plné neonových světel a hudby, která rezonovala v mém těle. Byla jsem součástí něčeho většího, ačkoliv jsem neměla ani korunu. To mě nevadilo, protože jsem se cítila živě, jako bych patřila někam, i když jen na jednu noc.
Závěr s překvapením
Když jsme se vraceli domů, kluci mě pozvali na dopolední snídani. V tu chvíli jsem si uvědomila, že i bez peněz a bez lásky můžete najít přátele a chvíle, které stojí za to. Ale pak jsem si všimla, že kluk s piercingem mi něco podává – malou obálku. Otevřela jsem ji a uvnitř bylo několik bankovek. „Na kávu,“ usmál se. To byla ta pravá nabídka, kterou jsem vůbec nečekala. V tu chvíli jsem pochopila, že někdy stačí jen se odvážit a zkusit to.