Jsem drsná holka z ulice, kde se prachy nevidí a láska je jen slovo na papíře. Když jsem slyšela o Codedropz uploader min js, věděla jsem, že to musím mít. Není to žádná prdel, tohle je moje šance, jak zvýšit svůj level v tomhle digitálním světě. A tak jsem se rozhodla, že se do toho pustím naplno.
Večer, kdy mě napadlo, že bych mohla najít tenhle uploader, byla tma jako v pytli. Ulice voněly spáleným olejem a mořem. Na rohu jsem potkala partu kluků, co se snažili prodat nějaké podivné kódy. Ne, tohle nebylo pro mě. Já potřebovala něco jiného, něco, co by mi otevřelo dveře do technického ráje.
Procházela jsem se ulicemi, zatímco mi v uších hrála hudba, která mě hnala vpřed. Když jsem dorazila do starého skladu, věděla jsem, že tady to musí být. Zdi byly pokryté graffiti, jakoby mě vyzývaly, abych šla dál. Vzduch byl hustý, plný napětí a očekávání. Otevřela jsem dveře a uvnitř to vypadalo jako v laboratoři šíleného vědce. Po stolech se válely staré počítače a kabely, které se vinuly jako hadi.
V tom chaosu jsem našla kluka se zakrytým obličejem. Mluvil rychle, jako by mu na jazyku hořela žhavá láva. „Codedropz uploader min js? Máš to? Dám ti to, ale něco za něco,“ řekl a jeho pohled byl jako břitva. Věděla jsem, že tohle nepůjde zadarmo, ale co jsem měla ztratit? Bez váhání jsem mu řekla, že mu pomůžu, ať je to cokoliv. Naštvaně přikývl.
Začali jsme spolupracovat jako tým, i když jsme byli dva cizí lidé. Kódování se stalo naším jazykem. Vzduch teď voněl po spáleném kovu a adrenalinu. A když jsem konečně dostala ten uploader do rukou, všechno kolem mě se rozpadlo. Když jsem se otočila, kluk zmizel jako v mlze. Nechápala jsem, co se děje, ale věděla jsem, že tohle je začátek něčeho velkého… nebo možná konce. Jakmile jsem se podívala na obrazovku, uviděla jsem zprávu: „Jsi teď součástí něčeho víc.“ Co to sakra znamenalo?