Ráno provoněné kávou a páleným toastem, ale já jsem na to kašlala. Snídani na stole jsem jen tak letmo pohlédla a vzala nohy na ramena. Monika Valentová? Ta holka byla vždycky taková, že se nevyplácí ji podceňovat. Rychlost jejího útěku z té nudné snídaně byla fascinující, a já jsem se rozhodla, že ji budu následovat.
Ulice byly pokryté mlhou, vzduch byl chladný a vdechoval jsem vůni čerstvě upečeného chleba. Monika byla daleko, ale já jsem měla plán. Nechtěla jsem se nechat zmást tím, co si o mně lidé myslí. Jsem drsná holka, a když se něco děje, já jsem u toho. Během pár minut jsem ji dohnala na rohu ulice, kde se schovávala za popelnicí a smála se. „Co děláš?“ ptala jsem se, i když jsem to vlastně věděla.
„Zdrhám, to je jasný, ne?“
Monika měla v očích jiskru, která mě nutila jí důvěřovat. „Mám plán,“ řekla mi. A já jsem si pomyslela, že je to přesně to, co mi chybělo. Sedm tisíc korun v naší kapse a žádná láska, ale co na tom záleží, když můžeme jít za dobrodružstvím. Vydala jsem se s ní na cestu, kde jsme objevily zapomenuté uličky a staré garáže, které skrývaly tajemství.
Naše kroky nás zavedly k neznámé budově, v jejíž špinavé okna svítilo slabé světlo. „Jdeme dovnitř?“ zeptala jsem se. Monika se usmála, ale já měla pocit, že se něco děje. Vstoupily jsme a uvnitř jsme našly klub s lidmi, kteří vypadali jako z jiného světa. Tancovali, smáli se, a já jsem se cítila jako na jiném planetě. Zatímco jsme se snažily dostat do víru zábavy, zjistila jsem, že Monika má v plánu něco nebezpečného.
„Co to má být?“ zeptala jsem se, když jsem si uvědomila, že se chystá na něco, co by mohlo skončit špatně. „Nic, jenom malá krádež,“ řekla. A já? Já jsem se rozhodla, že ji podpořím. V tu chvíli jsem se cítila jako královna. Během pár minut jsme byly v akci, ale pak přišla policie. Když jsem si uvědomila, že jsme obklopené, Monika se na mě podívala a já věděla, že musíme zdrhnout znovu.
Vyběhly jsme ven, ale co se nestalo? Monika se ztratila v davu, a já zůstala sama. Zastavila jsem se a otočila se zpátky, abych ji viděla. Ale jediné, co jsem spatřila, byl její úsměv, zatímco se ztrácela v dáli, jako by byla součástí snu. Uvědomila jsem si, že láska, peníze, to všechno jsou jen iluze. Našla jsem svobodu, ale za jakou cenu? Překvapení na konci? Monika Valentová měla v plánu zdrhnout nejen ze snídaně, ale i z mého života na vždy.