Na startu vesmírné mise
Byla jsem na dně. Bez peněz a bez lásky, ale to mě nikdy nezastavilo. Jednoho dne jsem se rozhodla, že se pustím do akce. Vzala jsem si do ruky starý holograf a na obrazovce se mi zjevil inzerát: „2309 nove spodky pro kosmonauty„. Zajímavé, pomyslela jsem si, a hned jsem věděla, že tohle bude moje šance.
Vůně dobrodružství
Vydala jsem se do opuštěné budovy, kde se říkalo, že tyto tajemné spodky leží. Vzduch byl těžký, smíchaný s prachem a starými vzpomínkami. Zatímco jsem procházela rozpadlými dveřmi, cítila jsem v sobě adrenalin. Každý krok byl jako tlesknutí v tichu. Měla jsem pocit, že se mi něco blíží. Tmavé stíny se houpaly kolem mě jako hladové kočky ve tmě.
Setkání s neznámým
Najednou jsem uslyšela šramot. Otočila jsem se a spatřila muže v podivné kombinéze. „Hledáš ty spodky?“ zeptal se s úsměvem, který mě rozesmál a zároveň vyděsil. Byla jsem na vážkách, jestli mu věřit. Tenhle chlapík vypadal jako z jiného světa – vlasy mu trčely do všech stran a jeho oči zářily jako hvězdy. „Jo, hledám je, ať už jsou kdekoliv,“ odpověděla jsem. „Ale co ty s nimi chceš?“
Vstup do vesmíru
„Potřebuju je na svou misi, chci zkusit něco nového,“ řekl. Měl v sobě něco magnetického. Rozhodla jsem se, že se k němu přidám. Na co čekat? Vzali jsme se do rukou a vyrazili na cestu. Našli jsme malou díru v zemi, která vedla do podzemí. Když jsme se dostali dovnitř, byl to labyrint plný neonových světel a podivných zvuků. Všude kolem nás se míhaly stíny, a já se cítila jako ve snu, kde jsem konečně našla své místo.
Nečekaný zvrat
Po několika minutách bloudění jsme konečně našli 2309 nove spodky pro kosmonauty. Byly úžasné – lesklé, jako by byly z vesmíru, a já věděla, že je musím mít. Ale právě v tom okamžiku se ozval výbuch! Před námi se otevřela propast a já s mužem jsme se ocitli na pokraji zkázy. „Co budeme dělat?“ vykřikla jsem, zatímco jsem se snažila udržet rovnováhu. On se na mě podíval a s úsměvem řekl: „Zatím, co jsme v tom, pojďme si to užít!“ A pak jsme skočili.