Ten večer, co jsem ho potkala
Všechno se to stalo jedné špinavé noci, kdy jsem bloudila ulicemi jako ztracená duše. Hlava mi třeštila, peněženka byla prázdná a srdce taky. Ale víte co? Měla jsem v sobě víc adrenalinu než kdy jindy. Celine Dion zpívala v pozadí, její hlas se mísil s hukotem města, a já byla připravená na akci.
Vůně nebezpečí
Stála jsem u stánku s kebabem, když jsem zahlédla jeho. Měl na sobě černou koženou bundu a v očích plamenné odhodlání. Když se na mě podíval, jako by se zastavil čas. „Hej, ty! Chceš si zapařit?“ V tu chvíli jsem věděla, že tohle bude jízda. Chvíli jsem váhala, ale pak jsem si uvědomila, že život je příliš krátký na to, abych přemýšlela.
Párty, co neměla konce
Zavřeli jsme se do zaplivaného klubu, kde se dým linul ze všech stran a hlasy se mísily jako barvy na plátně. 3600 lidí tančilo, smálo se a žilo, zatímco my jsme se proplétali mezi nimi jako námořníci na bouřlivém moři. Jak mě objímal, cítila jsem vůni jeho parfému, smíchanou s potem a alkoholem. Byla jsem v tom, hluboko, bez zábran.
Probuzení z opojení
Ráno mě probudil sluneční paprsek, který se prodral skrz zamračené okno. Když jsem se otočila, zjistila jsem, že vedle mě leží cizí chlapík. Cítila jsem, jak se mi žaludek svírá. Nechtěla jsem další zklamání, další ztracenou lásku. Jak se ukázalo, ani on nebyl tím, koho jsem hledala.
Život je jako víno
Ale pak jsem si vzpomněla na slova Celine Dion: „Láska je jako víno, zraje s časem.“ Možná jsem neměla peníze ani lásku, ale měla jsem příběh. A ten příběh, ten bude zrádnou lahví vína, kterou si otevřu, až budu připravena. Nečekaně jsem se zasmála, uvědomila si, že tenhle život je jen moje scéna. A to, co se stalo, bylo jen začátkem.
Otočila jsem se k cizímu chlapovi, který se v tu chvíli probudil. „Dneska se mi nechce vypadat jako ztracená duše. Tak co, jdeme na kebab?“