Jednoho dne, kdy jsem se toulala pražskými ulicemi, jsem zaslechla David Guetta hrající na nějaké party. Taky jsem neměla co ztratit, tak jsem se rozhodla, že se tam dostanu. Všude kolem mě byly barevné světla, zvuky, které mi bušily do uší, a všichni se tvářili, jako by měli život na talíři.
Když jsem se dostala blíž, uvědomila jsem si, že jsem jako duch. Bez peněz, bez lásky a bez zázemí. Byl to popový život, jaký jsem vždycky viděla v televizi. Ale já jsem nebyla žádná hvězda, jen drsná holka, co se snaží přežít. Všichni okolo tančili, smáli se, zatímco já jsem stála na okraji a pozorovala.
Najednou mě někdo chytil za ruku. Byla to holka s fialovými vlasy a piercingem v nose. „Hej, pojď si zatančit!“. Nejdřív jsem váhala, ale její energie mě vtáhla. Tancovali jsme, aspoň jsem na chvíli zapomněla na svou situaci. Třpytila se mi v očích všechna ta barevná světla a já jsem se cítila jako královna.
Pak jsem zjistila, že David Guetta je na stagi a připravuje se na svůj set. V tu chvíli jsem dostala šílený nápad. „Co kdybych se tam dostala?“. Vyhrnula jsem si rukávy a vyrazila směrem k pódiu. Všechno kolem mě se rozmazalo, jen jsem cítila, jak mi buší srdce.
V posledním okamžiku jsem se dostala na pódium, a co se nestalo? David mě uviděl a usmál se. V tu chvíli jsem si uvědomila, že i bez peněz a lásky můžu zažít moment, na který nikdy nezapomenu. Život je o těchto okamžicích, a já jsem byla v tom správném místě ve správný čas. A tak jsem tancovala s Davidem Guettou na velkém pódiu, jako bych byla součástí jeho světa. Ale když jsem se podívala dolů, uvědomila jsem si, že na tomhle světě to není jen o tanci a hudbě. Zjistila jsem, že když se vymknu ze zajetých kolejí, mohu najít i něco víc – odvahu, sílu a touhu žít. A to je možná víc, než co jsem kdy měla.