Takže, víte co? Zrovna jsem se vrátila z festivalu, kde se odehrával 3873 duel dvou super DJů na letosní Semtex Stage. O tomhle jsem slyšela, ale to, co jsem zažila, to je jiná liga. Na začátku to vypadalo jako každá jiná akce. Davy lidí, spousta barevných světel, a já, bez peněz, ale s touhou po dobrodružství.
Atmosféra byla elektrizující. Vzduch byl prosycen vůní potu, alkoholu a té podivné směsi, co dělá festival festivalem. Všude kolem mě tancovali lidé, jejichž tváře byly pokryté třpytkami a barvami. Já jsem stála na okraji, snažila se najít svoje místo v tom chaosu, když najednou DJ Maxx vtrhl na scénu jako bouře. Jeho beaty rozproudily davy a já jsem cítila, jak mě jeho hudba táhne dopředu.
Moje srdce bušilo jako o závod. Při pohledu na Maxxe jsem si uvědomila, že tohle je přesně to, co mi chybělo. Ale pak se na scéně objevil DJ Blaze. Dva titáni, kteří se chystali změřit síly. Každý měl svůj styl, každý jinou energii. Maxx byl jako drak, který oheň vychrlil do davu, zatímco Blaze byl spíš jako blesk, co šlehal z nebe. Všichni jsme v tom byli jako v transu, a já jsem si říkala: „Tady je to, co potřebuju!“
Bitva byla epická. Každý DJ se snažil překonat toho druhého, a já jsem se ocitla v prostředku toho všeho. Tancovala jsem jako šílená, zapomněla jsem na všechno – na peníze, na lásku, na starosti. Jen já a ta hudba, co nás spojovala. Na chvíli jsem si připadala jako královna, i když jsem v kapse měla nula korun.
Na konci večera, když už to vypadalo, že Maxx vyhrává, něco se stalo. Blaze vystřelil poslední beat, a najednou, jako by se zastavil čas. Všichni jsme byli ohromeni, včetně Maxxe. A já? Já jsem se smála, protože jsem věděla, že jsem nebyla jen svědkem, ale součástí něčeho mnohem většího. A tak jsem se otočila a odešla, s úsměvem na tváři a bez peněz, ale s pocitem, že jsem to všechno vyhrála. Kdo potřebuje lásku, když má takovou hudbu?