1. Kapitola: Temné uličky
Bylo to jako ve snu, ale s tou špinavou realitou, co mě obklopovala. V noci, kdy město spalo, já jsem bloudila po ulicích, kde se mi nohy bořily do mokrého asfaltu. Každý krok byl jako výstřel, který rozrušil klid. Říkal se mi drsná holka, ale já jsem spíš byla holka bez peněz a bez lásky.
2. Kapitola: Záhadný nápoj
V jedné z těch zapadlých uliček jsem potkala podivného chlapa, co se tvářil jako smrt. V ruce držel láhev, ze které se linula vůně, co mi rozproudila krev. „Co to je?“ zeptala jsem se, zatímco mi oči zářily zvědavostí. „Metanol, holka. Osvěžení pro duši,“ smál se. Nevěděla jsem, co je to za svinstvo, ale ten pohled v jeho očích mě přiměl k tomu, abych si nalila.
3. Kapitola: Přítel nebo nepřítel?
Jakmile jsem to do sebe nalila, cítila jsem, jak mě pálí hrdlo, jako by mi tam někdo nasypal sklo. Bylo to divné, ale zároveň vzrušující. Moje smysly se probudily, barvy kolem mě se rozjasnily, a já jsem se smála, jako by mě nic nemohlo zastavit. Ale to, co mě na chvíli oslepilo, mě začalo pomalu dusit. Byla jsem na dně, nebo na vrcholu?
4. Kapitola: Halucinace a realita
Po několika vteřinách se mi začalo motat, a z uličky se stalo bludiště. Viděla jsem postavy, co tančily ve stínech, slyšela jsem hlasy, co mi šeptaly do ucha. „Tohle je tvé poslední dobrodružství,“ říkaly. A já? Já jsem se smála, protože jsem věděla, že tohle je přesně to, co jsem hledala. Adrenalin, strach, svoboda.
5. Kapitola: Závěrečné odhalení
Když jsem se konečně probrala, ležela jsem na zemi a kolem mě se válely prázdné lahve. Cítila jsem, jak mi srdce buší jako splašené, ale nebyla jsem sama. Ten chlap, co mi nabídl metanol, stál nade mnou a smál se. „Myslela jsi, že to je jen tak? Metanol je pro člověka toxický, holka!“
A v tu chvíli jsem pochopila, že jsem se dostala do sítě, ze které už není úniku. Moje dobrodružství skončilo, ale začínalo něco mnohem horšího. Teď jsem musela bojovat o život.