Na začátku bylo jídlo
Byla jsem na dně. Bez peněz a bez lásky, ale s neochvějným odhodláním přežít. Kuchařka? Hm, to je spíš způsob, jak se dostat k jídlu, než nějaké povolání. V malém městě, kde se každý zná, jsem se rozhodla ukázat, co umím. Vůně česneku a cibule se linula z mé malinkaté kuchyně, zatímco jsem si v hlavě přehrávala, jak zbohatnout.
Bez peněz, ale s vášní
Místo abych se zabývala láskou, která mi stejně nic nepřinesla, zaměřila jsem se na vaření. Koupila jsem si levné suroviny, které jsem během dne sháněla v místních obchodech. Všechny ty barevné zeleniny a voňavé bylinky mě nenechávaly chladnou. Každý pokrm jsem připravovala s takovou vášní, jako by to mělo být naposledy.
Riziko a nástrahy
Jednoho večera jsem se dostala do potíží. Klient, který si objednal večeři, byl hrubý jako břitva. Vydal se za mnou do kuchyně, když jsem připravovala jeho jídlo. „Co to má být?“ zeptal se a já mu v odpověď vrazila do ruky lžičku. „Zkus to, nebo se na to vykašli!“
Nečekaný obrat
Když jsem se vrátila zpět do kuchyně, rozplakala jsem se. Ale pak jsem se vzpamatovala. Otočila jsem se a připravila další pokrm, tentokrát s ještě větší vášní. Vznikla tak jídla, která byla nejen chutná, ale i krásná. Světlo svíček, barevné talíře a vůně, které se mísily v ovzduší, mi dávaly sílu.
Překvapení na závěr
Nakonec, když jsem servírovala jídlo, dostala jsem aplaus. Klient byl ohromen. Ale to nebylo vše. Přišel za mnou znovu, tentokrát s úsměvem. „Dáš mi šanci se ti omluvit?“ zeptal se. A já, místo abych se mu postavila, jsem se usmála. Možná, že láska a peníze nejsou všechno, ale někdy stačí malý záblesk naděje.