Všechno nebo nic
Včera večer jsem se procházela po městě, když jsem narazila na plakát s nápisem „Soutěž o vstupenky na galavečer“. Vzduch byl prosycen vůní čerstvého pečiva, a i když jsem neměla ani halíř, ta myšlenka na galavečer mě nutila se usmát. Byla jsem jako kočka v koutě, připravená na skok.
Adrenalin v žilách
Rozhodla jsem se, že se do toho pustím. Na internetu jsem našla archiv s informacemi o soutěži. Nebylo to snadné, ale já jsem drsná holka, takže jsem to vzala z gruntu. Vybavila jsem se notýskem a tužkou, jako bych šla do boje. Rukama jsem projížděla špinavé stránky, zatímco mi v hlavě vířily myšlenky. Měl to být galavečer, ale já jsem v tom viděla šanci na lepší zítřky.
Život je hra
Byla jsem naštvaná, když jsem zjistila, že většina lidí už o soutěži ví. Ale já neměla co ztratit. Můj plán byl jednoduchý: dostat se tam a udělat dojem. Měla jsem v sobě vášeň a odhodlání. Zatímco ostatní se snažili dostat na galavečer s úsměvem, já jsem se za nimi plížila jako stín. Hlad a touha byly mými nejlepšími přáteli.
Bitva o vstupenky
V den soutěže jsem se dostavila na místo s odvahou a troškou štěstí. Atmosféra byla elektrizující. Lidé se tlačili, smáli a já jsem se snažila najít své místo. Když jsem konečně dostala šanci, vyrazila jsem kupředu, jako by šlo o život. Vstupenky byly na dosah, ale já jsem potřebovala víc než jen šťastnou náhodu. Měla jsem v plánu vyhrát!
Překvapení na konci
Když jsem si myslela, že už nic nemůže být horší, dostala jsem se do finále. Ale místo vítězství jsem se ocitla tváří v tvář známému. Byl to kluk, kterého jsem milovala, ale který mě nechal na holičkách. A tak jsem mu ukázala, že i drsná holka má srdce. Myšlenka na galavečer se rozplynula a já jsem se rozhodla, že se postavím za sebe. Nakonec jsem odcházela s pocitem vítězství, i když jsem žádné vstupenky neměla.