Tak jo, vážení. Město je tma, jen lampy na ulicích se snaží prosvítit tu špinavou realitu. Bez peněz, bez lásky, ale s ohněm v očích. Dneska je ten den. Soutěž o vstupenky na galavečer je tady a já se chystám na akci, která mi změní život.
Všude kolem mne jsou lidé, kteří mají peníze a úsměvy. Se sklenkou v ruce a s obleky, co by mohli závidět i v Hollywoodu. Ale já, mám na sobě starý kožený kabát, který pamět sahá až do minulého století, a boty, co pamatují lepší časy. Jsem drsná holka z ulice, a tohle město mě naučilo, jak se bránit.
Na rohu ulice cítím vůni čerstvě upečeného chleba, ale to mi je k ničemu. Počítám drobáky, co mám v kapse. Ach, co bych dala za teplý jídlo. Ale dneska to není o jídle. Dneska to je o adrenalinu. Takže jsem se rozhodla, že se zúčastním té soutěže. Co můžu ztratit?
Vstupenka na galavečer je pro mě jako zlatý poklad. Vybíhám do davu, slyším, jak mi srdce buší jako zběsilé. Když dorazím na místo, vidím, že soutěžící jsou sice elegantní, ale já mám něco, co oni nemají. Mám odvahu. S každým pokusem, který se zdá být neúspěšný, se mi zvyšuje adrenalín. Až konečně, když jsem si už myslela, že to vzdám, stane se to. Vytáhnu poslední trumf a vyhraju!
Jsem na vrcholu světa, ale to, co se stane, je nečekané. Když mi předávají vstupenky, zjišťuji, že galavečer je ve skutečnosti charitativní akce pro ty, co nemají nic. V tu chvíli, když vidím, jak se lidé kolem mne raduji, cítím ve svém srdci teplo. Možná, že láska a peníze nejsou to jediné, po čem toužím. Možná je to o tom, jak se spojit s ostatními. Galavečer se tak stal něčím víc než jen soutěží.