Byla jsem na dně. Peněženka prázdná, a láska? Ta se mi vyhnula obloukem. Ale zrovna když jsem si říkala, že už není cesty zpět, objevila jsem soutěž o vstupenky na galavečer. Zpráva zněla jako výstřel z pistole, který mě probudil z letargie. Proč to nezkusit?
Rozhodla jsem se. Co na tom, že jsem byla v roztrhaných džínách a tričku, které pamatuje nejlepší roky módy? Oblečení mi bylo jedno, hlavně jsem potřebovala tu šanci. Tak jsem se pustila do akce. Na webu jsem našla archiv soutěže a začala jsem prozkoumávat. Vyplnila jsem všechny potřebné údaje a čekala. Nervozita? Ta se mě držela jako stín.
Jednoho dne, když jsem zrovna seděla na starém gauči a přemýšlela o tom, jak jsem se dostala do této situace, to přišlo. E-mail! Gratulujeme! Přímo jsem vyjekla. Vstupenky na galavečer, který jsem viděla jen v televizi. Byla jsem v extázi. Cítila jsem se jako královna, která našla svůj trůn.
Večer galavečera byl magický. Všude kolem mě se vznášel parfém a svíčky. Lidé se smáli, tleskali a já? Já se cítila jako podivný hmyz v květinovém ráji. Nikdy jsem nebyla v takovém prostředí, ale něco mi říkalo, že tam nepatřím. Když jsem se proplétala mezi elegantními lidmi, slyšela jsem, jak si šuškají o tajemstvích, která bych nikdy neměla znát. Ale právě to mě fascinovalo.
A pak to přišlo. Na stole ležel lístek. „Sníš o něčem, co tě dostane na vrchol? Přijď na balkon a uvidíš.“ Bez váhání jsem se odtáhla od všeho a zamířila na místo, kde se mi tajil dech. Na balkoně stál tajemný muž s úsměvem, který mohl omráčit i samotnou smrt. V té chvíli jsem nevěděla, co očekávat. Ale pak se to stalo — propojila se naše pohledy, a já jsem cítila, že se mi svět otáčí kolem prstu.
Byl to začátek něčeho, co jsem nečekala. V tu chvíli jsem si uvědomila, že i bez peněz a lásky můžu mít svůj vlastní příběh. A co víc, ten příběh teď začínal právě teď, na balkoně s neznámým mužem, z kterého jsem byla nebezpečně ohromená. A tak jsem se rozhodla, že si ten galavečer užiju naplno, bez ohledu na to, jak to dopadne.