Byla jsem na dně. Peníze mi scházely a láska? Na to jsem úplně zapomněla. Všechno, co jsem měla, byla moje drsná povaha a odvaha, která mi říkala, že se nesmím vzdát. Když jsem zaslechla o soutěži o vstupenky na galavečer, věděla jsem, že to je moje šance. Chtěla jsem zažít něco, co by mě vytrhlo z mé šedé reality.
Galavečer se konal v luxusním hotelu, jehož zlato a lesk přitahovaly každého. Ale já jsem neměla ani na vstup. Tak jsem se rozhodla, že to udělám po svém. Oblékla jsem si své nejlepší šaty – černé, přiléhavé, které mi dodávaly na sebevědomí. Nanesla jsem na sebe trochu parfému, který jsem si schovávala na speciální příležitosti, a vyrazila jsem.
Na místě jsem se mísila s davem. Lidé se smáli, popíjeli šampaňské a já jsem tam stála jako černá ovce. Ale místo abych se styděla, jsem se usmála. Když mě někdo oslovil, neváhala jsem. „Jak se dostanu dovnitř?“ zeptala jsem se přímo. Odpovědí mi byl úsměv a pokynutí k jednomu z organizátorů.
Všechno šlo jako po másle. Vytáhla jsem své drsné já a začala jsem vyjednávat. „Když mi dáte vstupenky, slibuji, že vám udělám reklamu na sociálních sítích,“ řekla jsem s úsměvem. K mému překvapení to zabralo. Vstupenky byly moje a já jsem se cítila jako královna. Měla jsem ten pocit, že se mi konečně podařilo něco velkého.
Na galavečeru jsem zažila atmosféru, která se mi vryla pod kůži. Všichni tančili, smáli se a já se cítila jako součást něčeho úžasného. Ale pak jsem spatřila jeho. Muže, na kterého jsem si nemohla pomoct. Byl to ten pravý, ale já jsem byla jen drsná holka bez peněz. Na konci večera, když jsem už byla připravená odejít, přišel za mnou a řekl: „Myslím, že si zasloužíš druhou šanci. Co kdybychom si šli pro drink?“ A v tu chvíli jsem si uvědomila, že někdy stačí jen být odvážná, abychom se dostali k příležitostem, které změní náš život.