Když si většina lidí představuje galavečer, vidí elegantní šaty, skvělé jídlo a spoustu peněz. Ale já? Já jsem drsná holka, co si na žádné šaty nehraje a peníze na vstupenky mi chybí. Tak jsem se rozhodla, že to udělám po svém.
Začalo to v šedém městě, kde jsem seděla na schodech před barem, vychutnávala si levné pivo a snila o tom, jaké by to bylo vkročit na červený koberec. Vzduch byl cítit po cigaretách a smíchu, když se kolem mě procházeli lidé v oblecích, které si nemůžu ani dovolit. Ale já jsem věděla, že tohle je moje šance. Na stole ležela pozvánka na galavečer.
Neztrácela jsem čas. Rozhodla jsem se, že ji ukradnu. Našla jsem kluka, co se sice moc nehodil, ale měl v sobě trochu odvahy. „Dávej pozor, ať mě nevidí,“ říkala jsem mu, když jsem se vplížila do vchodu. Místnost byla oslnivě osvětlená a já se cítila jako ryba v akváriu, všechno se hýbalo a já byla na dně, ale ne na dlouho.
Všude kolem mě se smály dívky s lesklými vlasy a muži s úsměvy, co by prodali svou duši za úspěch. Já jsem procházela mezi nimi jako duch, snažila se nenarazit na nikoho. Pak jsem zaslechla, jak někdo říká, že se losují vstupenky na poslední chvíli. To byla moje šance.
„Pojď, musíme se dostat k tomu stolu,“ říkám tomu klukovi. Srdce mi buší, adrenalin teče v žilách. A pak to přišlo – vyhlášení. Vzduch se naplnil napětím. A já? Já jsem byla ta, kdo vyhrál. Všichni se otočili a já měla v ruce lístek, který mě dostal na galavečer. Když jsem se postavila na červený koberec, uvědomila jsem si, že tohle je teprve začátek. Musím se dostat k tomu, co chci, ať to stojí cokoliv.
Jak jsem tam stála, slyšela jsem, jak se za mnou rozčiluje jeden z organizátorů. „Kdo je ta holka?!“ Zasmála jsem se. Cítila jsem se jako královna, ačkoliv jsem neměla nic. Ale to nebylo všechno. Když jsem se podívala na ten lístek, zjistila jsem, že je to VIP vstupenka. V tu chvíli jsem si uvědomila, že jsem našla svůj způsob, jak si vybojovat místo na slunci. A kdo ví, co se stane dál? Možná, že tentokrát budu mít víc než jen pivo na schodech.