Úvod do chaosu
Život na okraji města, tam kde smrad z odpadků a prach z ulice splývá s rytmem amerického rapu. V Českých Budějovicích je to tak, že když nemáš prachy, nemáš ani lásku. A tak se toulám, bez cíle, s ušmudlaným notýskem v ruce, přičemž každé slovo je jako rána pěstí.
Srdce města
Procházím kolem starého nádraží. Vzduch je tady nasáklý příběhy, které nikdo nevypráví. Když slyším beaty, všechno ostatní mizí. Rap je moje mantra, moje zbraň. Přímo uprostřed jedné z těch špinavých uliček potkávám partu kluků, co se snaží prorazit. Každý z nich má svůj sen, ale já? Já jsem jen tady, abych se ujistila, že nezapadnu.
Nečekaná šance
Kluci mě vidí, když vcházím do jejich světa. „Co máš?“ ptá se jeden z nich, zatímco si hraje s tlustým řetězem kolem krku. Odpovídám, že nemám nic, ale moje slova mají váhu. Začínám rapovat. Až do teď jsem byla jen pozorovatelka, ale teď? Teď jsem středem pozornosti. Všichni se dívají, a já cítím, jak se mi zrychluje tep.
Bitva na mikrofonech
O pár minut později se to změní v bitvu na mikrofonech. Kluci se smějí, když vidí, jak bojuju, ale já vím, že mám co nabídnout. Každé slovo je jako výstřel, každý verš je další šrám na duši. Vzduch je naplněný energií, která mě pohání. Zatímco rapuji, zapomínám na prázdno kolem mě, na bolest, co mě svírá. Jsem královna ulice, i když bez trůnu.
Nečekaný konec
Po skončení bitvy se ozve potlesk. Kluci mě berou mezi sebe, ale já vím, že tohle je jen iluze. Žádná láska, žádné peníze, jen další kolo. Ale pak, najednou, jeden z nich mi podává ruku a říká: „Ty jsi naše budoucnost.“ A v tu chvíli, mezi špinavými zdmi, cítím, že i když nemám nic, mám sílu. A to je víc než jakákoli láska nebo peníze.